Čížek lesní – určování pohlaví a stáří ptáků nejen v zimě

Publikováno v rubrice: Určování | 2

Čížek lesní je dalším krmítkovým druhem a díky tomu jedním z nejčastěji kroužkovaných druhů našich pěvců. Podobně jako zvonek je i čížek druhem s výrazným pohlavním dimorfismem. Určování stáří je ale o něco složitější obzvlášť v případě atypických jedinců. A především jim bych se rád věnoval v následujícím článku. Podobně jako u zvonka i v případě čížka je určovací problematika typických jedinců pěkně zpracována v rámci tzv. „Ringers‘ DigiGuide“ švédskými kolegy (http://www.ringersdigiguide.ottenby.se/carduelis-spinus/). Další literatura je shodná jako v případě zvonka, ale opakování je matka moudrosti (viz níže).

Plavix price in pakistan on this site is 200 pak but i am here as a foreign citizen and in my country it is 2500 pak. The ciplox Verl patient may be given the drug once, or it can be taken in divided doses (for instance, three times a day). However, the drug also has many other benefits, which include: decreasing blood pressure, stabilizing heart rate, treating high blood pressure, and preventing deep vein thrombosis (blood clot).

You might save a couple of dollars on some of these drugs, but be sure to also consider what your prescription will cost at other pharmacies. It is used by women to treat their esiste viagra generico own clomid amazon ovarian or fallopian tube fibroids, endometriosis, and pelvic inflammatory disease. It is also important that you do not drive or operate heavy machinery for at least 24 hours after stopping prednisone.

Způsob pelichání

Čížek patří do skupiny pěvců s částečným pelicháním juvenilních jedinců a úplným pohnízdním pelicháním adultů. K předhnízdnímu pelichání u čížka v zimě nedochází, což určování stáří značně zjednodušuje. Lze tedy určovat kategorie 1K/2K od podzimu až do začátku úplného pelichání v létě.

Juvenilní pelichání čížků je o něco méně obsáhlé než u zvonků, ale zato extrémně variabilní. Většinou zahrnuje o něco více než polovinu LK (viz níže), a vzácněji pak TL a RP. Zda je přepelichaná ZK nebo pera aluly neumím často u čížků určit a proto se jim dále nebudu věnovat. Více informací o pelichání švýcarské populace zvonka je možné nalézt v příručce Winklera a Jenniho (2007). Konkrétní případy našich ptáků jsou popsány u fotografií níže.

U některých juvenilních jedinců čížka dochází podobně jako u jiných pěnkavovitých k sektorálnímu pelichání ručních a loketních letech. Minimálně jeden takový pták je zařazen v obrazové části. Bohužel jsem si těchto ptáků doteď příliš nevšímal, takže je pravděpodobné, že v naší zimující a protahující populaci budou stejně častí jako v té švýcarské (1,3 % – Jenni a Winkler 1994). Více o sektorálním pelichání zde (odkaz na zvonka).

Juvenilní opeření

Juvenilní šat čížků trochu připomíná samici. Juvenilní jedinci jsou na hlavě, hrudi a břiše hnědobíle skvrnění, podobně jako je tomu u zvonků nebo dlasků. Nikdy tak nemají na hlavě černou čepičku ani její náznak. Obecně jsou také zbarvení více dohněda.

Určování pohlaví

U juvenilních jedinců není většinou možné. Některé samce jde pravděpodobně rozlišit podle rozsahu žluté barvy na RP. U ptáků po juvenilním pelichání je určení pohlaví celkem snadné. Samečci mají černé čepičky a žlutozeleně zbarvené líce a hruď. Samičky mají čepičku jen naznačenou a hruď světlou čárkovanou svislými skvrnami.

Určování stáří

Při určování stáří odchycených čížků se řídíme stejnými znaky jako u ostatních druhů z čeledi pěnkavovitých. Určité změny oproti jiným druhům – třeba právě zvonkovi tam ale jsou, proto si prosím přečtěte postup určování shrnutý v těchto bodech:

  1. Hledáme rozhraní mezi nepřepelichanými juvenilními LK a novými přepelichanými adultními LK.
  2. V případě, že jsou všechny LK adultního typu, prohlížíme ocas a TL a hledáme juvenilní pera případně rozhraní mezi novými adultními a starými juvenilními pery:
    1. OCAS: I u čížka platí, že juvenilní rýdovací pera jsou špičatá, nebo alespoň špičatější než pera adultní. Pozor na situace, kdy jsou všechna RP stejného typu, což je u čížka téměř vždy. Mladí čížci totiž většinou nepelichají žádné RP (82 %), ale pokud RP pelichají, tak často všechna (5,7 % – Jenni a Winkler 1994). Typické případy jsou samozřejmě dobře odlišitelné, špičatost RP je ovšem individuálně velmi variabilní, takže určení podle tvaru RP je málokdy možné, jakkoliv je správné k němu přihlížet.
    2. TL: Mladí čížci mohou přepelichat jednu až všechny tři TL, případně nemusí přepelichat žádnou (75 % – Jenni a Winkler 1994). Juvenilní a adultní TL se od sebe většinou dají poměrně dobře odlišit (viz obrázky níže).
    3. Občas je možné najít rozhraní v pelichání i mezi sekundárními krovkami, takže na ně při prohlížení znaků nezapomenout!
  3. Pokud jsou i RP, TL adultní, je třeba se podívat na LL, především na zelenavý horní okraj vnějšího praporu. Ten bývá u mladých ptáků úzký a světlejší než u adultů. U samců je pak také důležité sledovat intenzitu žluté barvy na bázi letek, kdy u mladých ptáků bývá většinou velmi světlá. U obou pohlaví je pak vhodné hledat rozdíly v sytosti hnědé základní barvy mezi přepelichanými TL a nepřepelichanými LL a přepelichanými LK a nepřepelichanými RK. Přepelichaná pera bývají tmavší.
  4. Zbarvení duhovky u čížků pravděpodobně jako znak pro určování stáří nefunguje.
  5. Pokud určujeme stáří samce a ani v jednom kroku jsme ho nebyli schopni určit jako mladého (kategorie: 1K/2K), můžeme ho s klidným svědomím označit za ptáka starého (kategorie: +1K/+2K). U samic je v těchto případech nutná mnohem větší obezřetnost a stejně jako u zvonka není žádnou ostudou, když výjimečně některé samice nakonec nezůstanou určeny vůbec (kategorie: f.g./+1K).

Z výše zmíněného je tedy zřejmé, že i určování stáří čížků je značně komplexní záležitostí, kdy je občas třeba se velmi pečlivě dívat na velké množství znaků najednou a obezřetně je vyhodnocovat.

Kontrast mezi dvěma typy LK

Jak již bylo řečeno výše, počet LK, které čížci během částečného juvenilního pelichání mění, je značně variabilní. Je více než pravděpodobné, že se rozsah juvenilního pelichání v různých oblastech mění. Jenni a Winkler (1994) uvádí, že ve Švýcarsku z 6786 zkoumaných jedinců přepelichalo všechny LK 808 jedinců (11,9 %). Ve Švédsku to ale byli jen 3 % (http://www.ringersdigiguide.ottenby.se). Na krmítku ve Vidlaté Seči (okres Svitavy) jsem během zim 2012-2013 až 2015-2016 odchytil celkem 203 samců a 132 samic, které jsem určil jako mladé ptáky (kategorie: 1K/2K). Z nich přepelichalo všechny LK pouze 5 samců a 9 samic. Rozhraní v pelichání LK bylo tudíž možné najít u drtivé většiny odchycených čížků (viz Graf 1).

Graf 1: Počet odchycených čížků s určitým počtem nepřepelichaných LK (0 – 9 nepřepelichaných LK). U několika samic a jednoho samce jsem si nebyl jist přesným určením stáří (f.g./+1K) a u dalších ptáků jsem si stupeň pelichání zapomněl zaznamenat („zapomněl“). Je uveden i počet odchycených adultních jedinců (+1K/+2K).

Fotografie čížků s podrobnými popisky

Na následujících obrázcích jsou popsáni jedinci, kteří jsou buď obtížně určitelní, případně vykazují zajímavosti ve svém pelichání. Jakkoliv se jedná o relativně výjimečné případy (proto jsem je také fotil), čas od času se s nimi v kroužkovatelské praxi setkáme a je třeba je umět rozpoznat.


Juvenilní vs. adultní šat

Obr. 1: Porovnání dvou čížků v juvenilním šatu se samcem a samicí (Červenohorské sedlo: a), b) – červenec 2017, c) srpen 2013, foto: Martin Vavřík).

 

Obr. 2: Detail čížka v kompletním juvenilním opeření. Rozsah žluté na ocasu naznačuje, že se bude s velmi vysokou pravděpodobností jednat o samce (Valašské Meziříčí, léto 2017, foto: Petr Podzemný).

 

Určování pohlaví

Obr. 3: Určování pohlaví je u čížků většinou snadné. Variabilita je samozřejmě značná. Někteří samci proto mohou mít na hrudi naznačené čárkování (g), některé samice pak mohou mít hruď zase se zelenožlutým nádechem (b). Foto a koláž Ondřej Kauzál.

 

Obr. 4: Dalších 5 samců a 4 samice čížků pro porovnání variability ve zbarvení (Foto a koláž Ondřej Kauzál, Studenec zima 2016/2017 ).

 

Rozhraní v LK – SAMCI

Obr. 5: Typický mladý samec čížka se čtyřmi nepřepelichanými juvenilními LK. Nejsou přepelichané ani TL a RP. Tito ptáci se určují nejlépe, bohužel ne vždy vypadají mladí ptáci takto (S 788848 – 5.3.2016 Vidlatá Seč).

 

Obr. 6: Další mladý pták s pěkně patrným rozhraním v LK. Tentokrát ve vnitřním sektoru, kdy přepelichali pouze 2 LK. Zajímavé je, že nepřepelichalo pero, které je označováno buď za 10. LK nebo 4. TL (červená šipka. (S 788773 – 6.2.2016 Vidlatá Seč).

 

Obr. 7: Ptáci je jednou nepřepelichanou juvenilní LK jsou již pro určování složitější. Vnější LK totiž má vždycky velmi úzký žlutý lem – jak u mladých, tak dospělých ptáků. V tomto případě je ovšem určování usnadněno i rozdílem v délce přepelichaných adultních krovek a poslední juvenilní krovky. TL a RP jsou také všechny juvenilní. (S 876203 – 10.3.2017 Vidlatá Seč).

 

Obr. 8: Další mladý pták s nepřepelichanou vnější LK (a ZK). Na výřezu +1K/+2K jedinec, který má lem vnější krovky stejně široký, ale zbarvený tmavě zeleně jako u ostatních přepelichaných krovek. V určování čížků není člověk odkázán jen na rozhraní v LK. Dobře patrná jsou i rozhraní v TL. V tomto případě má tento pták 2 pera adultní a největší ještě juvenilní (S 788754 – 31.1.2016 Vidlatá Seč).

 

Obr. 9: Typický adultní (+1K/+2K) samec čížka. Všechna pera adultního typu včetně ocasu. RP jsou krásně zakulacená (S 876194 – 10.3.2017 Vidlatá Seč).

 

Obr. 10: Další typický adultní (+1K/+2K) samec čížka. Všechna pera adultního typu včetně ocasu. Povšimněte si, že konce všech RP nejsou úplně kulaté jako v předchozím případě, což může při určování lehce zmást (S 788878 – 13.3.2016 Vidlatá Seč).

 

Obr. 11: Ocasy samců čížka lesního:
a), d), g) Adultní RP – kulaté konce, široké prapory, tmavá barva a často bělavé okraje jednotlivých, hlavně středových per – g).
b), c), e), f), h), i) Juvenilní RP – špičatější konce, většinou světlejší barva, většinou bez světlých okrajů.
Kulatost konců RP je ovšem značně variabilní – např. pták h) má RP značně zaoblená. Rozsah žluté báze RP, je u samců mnohem větší než u samic viz a) a b). Přesto se najdou samci s rozsahem žluté báze RP odpovídající samici – c). Na obrázku i) je vidět jedno dorostlé adultní pero mezi ostatními juvenilními.

 

Fotografie čížků spodrobnými popisky – SAMCI

Obr. 12: Jeden z nejproblematičtějších čížků, se kterými se můžeme v kroužkovatelské praxi setkat a kterého by asi mnozí kroužkovatelé určili chybně. Tento pták totiž přepelichal nejen všechny LK, ale i TL a RP a vypadá tedy jako jasný pták +1K/+2K. Ve skutečnosti se ale jedná o mladého jedince, kterého prozradila barva báze vnějších lemů RL a LL (je velmi světlá – zelená šipka) a především barevný rozdíl v horní částí vnějšího lemu juvenilních LL a přepelichaných adultních TL (červené šipky). Povšimněte si také toho, že LL mají základní barvu mnohem více hnědou (obsahují méně melaninu) než přepelichané TL (Zima 2016/2017, foto Ondřej Kauzál).

 

Obr. 13: Další samec čížka se všemi přepelichanými LK. Ocas je ovšem tentokrát nepřepelichaný juvenilní. Nepřepelichali ani TL – porovnejte s předchozím jedincem. Foto: Ondřej Kauzál, zima 2016/2017 Studenec.

 

Obr. 14: Mladý samec čížka s patrným sektorálním pelicháním LL a RL. Tento jedinec přepelichal všechny LK, ZK, TL, AL. Zároveň také vyměnil 3 letky: 1. a 2. LL a 5. RL, což je hezky patrné z rozdílu v barvě žluté báze vnějšího praporu letek (červené šipky). Dále je dobře patrný rozdíl mezi TL a 6. LL v horním okraji vnějšího praporu letek (červené šipky) nebo v lemu vnějšího praporu u RL (modré šipky). Pták naštěstí nepřepelichal všechny RP, takže můžeme vidět vzácné rozhraní v RP (1., 2. a 6. pero je přepelichané), což určení stáří usnadňuje. Pokud by ale pták přepelichal i celý ocas, bylo by jeho správné určení krajně obtížné. (S 788884 – 13.3.2016 – Vidlatá Seč)

 

Obr. 15: Samec čížka vykazující anomálie v pelichání. Díky dvěma juvenilním LK není pochyb, že se jedná o mladého ptáka. Pták nepřepelichal ani TL a RP. Zajímavý je ovšem rozdíl mezi vnitřními třemi a vnějšími třemi LL: jiný tvar zakončení per a různá délka a sytost žluté báze pera (S 876195 – 10.3.2017 Vidlatá Seč).

 

Rozhraní v LK – SAMICE

Obr. 16: Rozhraní v pelichání LK je u samic čížků hůře patrné než u samců. Tento jedinec nepřepelichal 4 juvenilní LK. RP také nemají typickou špičatost (pravé vnější RP má špičku opravdu kulatou – modrá šipka). Je ovšem vidět, že RP z dorůstající levé straně ocasu jsou nejen více zakulacená, ale také sytěji zbarvená s bělavým lemem (S 788891 – 13.3.2016 Vidlatá Seč).

 

Obr. 17: Samička naší hnízdní populace ve věku 2K. Patrné značné opotřebení per a rozhraní v LK (1 juvenilní krovka) i v TL (nejmenší letka přepelichaná). Ocas celý juvenilní (S 876379 – 7.7.2017 – Proseč (CR).

 

Obr. 18: U samic čížků bývá rozhraní v pelichání LK špatně rozeznatelné. Většinou pomůže křídlo složit jako na obrázku 1a) – tři juvenilní LK nebo u jedince 3) – dvě juv. LK. Vyniknou tak i rozdíly v odstínu podkladové barvy, kdy adultní LK jsou často nepatrněji tmavší. Dobrým znakem jsou také TL, které bývají většinou nepřepelichané. Pozor ale na různou šířku žlutozelené části vnějšího praporu, která je velmi variabilní (zelená šipka). a) S 876 201 10.3.2017 b) S 876274 21.3.2017

 

Obr. 19: Adultní samice čížka lesního – typický pták: žádné rozhraní v LK není patrné ani při složení křídla, TL adultního typu a RP s takovým zaoblením, že větší snad ani být nemůže (S 876252 – 16.3.2017 Vidlatá Seč).

 

Obr. 20: Další adultní samice čížka (S 788764 – 31.1.2016 Vidlatá Seč).

 

Obr. 21: Terciální letky pěti samic čížka:
Typický adultní pták.
Jedinec se dvěma přepelichanými TL. Rozhraní je ale dosti kryptické, neboť obroušení největší TL je velmi malé. Rozdíl ale vynikne při srovnání s adultním jedincem.
Další jedinec se dvěma přepelichanými TL. V tomto případě je ale rozhraní v TL mnohem nápadnější.
Samice se všemi juvenilními TL.
Další adultní pták.

 

Obr. 22: Ocasy samic čížka lesního. Často pomůže všimnout si míry opotřebovanosti, adultní pera podléhají otěru mnohem pomaleji než juvenilní. Rozdíly jsou však opět velmi individuální.
a), b), c), e), f) Juvenilní RP – špičatější konce, většinou světlejší barva
d), g), h), i) RP adultů – kulaté konce, široké prapory, tmavá barva
Kulatost konců RP je opět značně variabilní, jakkoliv typičtí ptáci samozřejmě existují: d) – adult nebo f) – mladý pták. Častěji se ovšem můžeme setkat s jedinci, u kterých nás zaoblenost konců RP může spíše zmást – například ocasy b) a h) jsou prakticky stejné. Zaoblenost konců RP je proto třeba vždy brát jako znak pomocný – není tedy možné určovat stáří čížků pouze podle něj.

 

Fotografie čížků s podrobnými popisky – SAMICE

Obr. 23: Samice čížka, kterou jsem na první pokus chybně určil jako +2K. Kromě toho, že jsem přehlídl rozhraní v LK, jsem také přehlédl nepřepelichané juvenilní TL. Na druhou stranu jsem si napsal, že ocas je zvláštní, že by měl být spíše juvenilní. Z toho je vidět, že u samic čížků je třeba kontrolovat všechny znaky (S 876212 – 14.3.2017 Vidlatá Seč).

 

Obr. 24: Tuto samici čížka jsem fotil kvůli zvláštními rozhraní v SK. Až při přípravě článku jsem zjistil, že je to další jedinec určený mnou chybně jako +2K. A právě rozhraní v SK mi mělo napovědět, abych byl pozornější i u dalších znaků. Je to především rozhraní v LK, které je špatně patrné, neboť přepelichala pouze nejvnitřnější 9. LK, která má oproti ostatním LK zelenavější špičku i tmavší základní barvu. Zda-li jsou TL přepelichané, nebo juvenilní si nedovolím rozhodnout. Ačkoliv vypadají spíše jako adultní, jedná se pravděpodobněji o atypicky zbarvené juvenilní TL. Ocas je spíš juvenilní pravděpodobně s jedním vyměněným adultním RP (žlutá šipka). (S 876196 – 10.3.2017 Vidlatá Seč).

 

Obr. 25: Samice čížka s přepelichanými všemi LK. TL jsou ale všechny juvenilní a v ocase jsou patrné dvě generace per, kdy jedno ze středních RP vypadlo a dorostlo již jako adultní (S 788 880 – 13.3.2016 Vidlatá Seč).

 

Obr. 26: Samice čížka u níž je určení stáří velmi problematické. LK vypadají na první pohled jako přepelichané adultní, stejně jako TL. RP jsou sice špičatá, ale na druhou stranu široká tmavě zbarvená a tedy možná také adultní. Určení ptáka jako adultního ovšem komplikuje rozhraní v sekundárních krovkách a také barevný rozdíl mezi špičkami LK a SK (tmavěji zelenavé), což úplně nevylučuje možnost, že by všechny LK mohly být přece jen juvenilní, případně bylo rozhraní v místě modré šipky. Nebál bych se proto tuto samici určit jako f.g./+1K, ne každý pták zkrátka umožňuje přesné určení stáří (S 788775 – 6.2.2016 Vidlatá Seč).

 

Obr. 27: Samice čížka se všemi přepelichanými LK, TL a adultním ocasem. Z fotky je ovšem patrný rozdíl ve zbarvení TL a 6. LL, což je znak, který by ukazoval na atypického mladého ptáka. Nelze ovšem vyloučit, že se nejedná artefakt způsobený nasvícením při focení. I kdyby to artefakt nebyl, rozhodně by nebylo chybou určit tohoto ptáka jako f.g./+1K, spíš naopak (Studenec, zima 2016/2017, foto Ondřej Kauzál).

 

Obr. 28: Atypicky šedě zbarvená samice čížka lesního. Díky absenci rozhraní v LK a TL a kulatým RP se jedná dospělého ptáka (Vidlatá Seč).

 

Použitá a doporučená literatura

Hromádko, M., Horáček, J., Chytil, J., Pithart, K. & Škopek, J. (1998) Příručka k určování našich pěvců, část 3. Invence Litomyšl.

Demongin, L. (2016) Identification guide to birds in the hand. Beauregard-Vendon, Francie.

Jenni, L. & Winkler, R. (1994) Moult and ageing of European passerines, Academic press, Londýn, Velká Británie.

Svensson, L. (1992) Identification guide to European passerines. Lullula, Stockholm, Švédsko.

Winkler, R. & Jenni, L. (2007) Určování stáří a pohlaví evropských pěvců.


Vašek Jelínek

2 Responses

  1. Karel Šimeček

    Vašku, super práce, díky za výrazné rozšíření obzorů. Pro mě jsou jednoznačně lepší snímky s jednobarevným „příjemně“ šedým pozadím. Díky nerušivému pozadí oko více vnímá kresby i jemné znaky.

  2. Martin Fousek

    Zdravím z J. Hradce,

    letos k nám na krmítko zavítal párek čížků. Určil jsem ho díky vašim informacemi a fotkami nadupaným stránkám. Díky. Tělem malý, přesto velký hrdina. Běžně u krmítka se slunečnicí probíhá kolotoč sýkor. Na ostatní ptáky dojde až se ony nasytí. To paní Čížková se nedá, zasedne a láduje se klidně půl hodiny a nikoho nepustí. Ani její manžel, který je více zbarvený, se nechytá a způsobně čeká a čeká.

    S pozdravem Martin Fousek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *