Tato sekce obsahuje metodické postupy, návody a články zabývající se tematikou výzkumu a kroužkování vlaštovek.

[accordion]
[pane title=“Metodika“]

Podrobná doporučená metodika se zobrazí registrovaným kroužkovatelům po přihlášení.

[wppcp_member_content]

  • Každý se může zapojit podle svých časových a dalších možností
  • Nezáleží na velikosti nocoviště ani hnízdiště, kterému se každý z nás věnuje
  • Je více než žádoucí, aby se na hnízdních lokalitách kroužkovali dospělci, nejen mláďata
  • Je vhodné/možné mít jádrové lokality, kde probíhá odchyt dospělců i kroužkování mláďat každý rok bez výjimky, a podle času pak kroužkovat mláďata i jinde
  • Je třeba dodržovat metodiku při měření ptáků a získávání dalších údajů o hnízdech a mláďatech na nich
  • Vše pečlivě zapisovat do programu Rings

1)  Hnízdiště – dospělci

  • Snaha o odchyt všech dospělců na hnízdišti
    • Plánovat tak, aby v době odchytu probíhalo hnízdění na všech / maximu hnízd
    • Pokud se podaří odchytit všechny / drtivou většinu ptáků stačí jednou za hnízdní období, na velkých koloniích či koloniích, kde se obtížně chytá, pak vícekrát, aby bylo dosaženo odchytu maxima ptáků
    • Optimální je ovšem chytat nejméně dvakrát i v malých koloniích, protože jen výjimečně je maximum hnízd obsazeno v krátkém časovém úseku; druhý odchyt situovat do pozdější fáze prvního hnízdění; třetí odchyt je žádoucí během druhého hnízdění, kdy se v kolonii vždy objeví noví jedinci
  • Biometrika
    • Délka křídla
      • Ohbí křídla přiložíme k zarážce tlakem na loketní kloub a pera pak natáhneme podél pravítka – měříme maximální délku, kterou jsme schopni naměřit (video)
      • Je možné měřit jak v anglickém (viz video), tak německém způsobu držení ptáka (obrázek).
      • Přesnost na 0,5 mm
      • Pokud je vrchol nejdelší letky ulomen, zaznamenáme a rozměr do ringsu nevkládáme
    • Délka ocasu
      • Zarážku pravítka zasuneme mezi střední pár RP, lehce opřeme o kostrč a měříme maximální délku delšího krajního RP (video)
      • Zarážku je třeba zakládat, co neblíže ke kořenům per a dbát na to, aby se pod ní nedostali spodní ocasní krovky. Je třeba vyzkoušet několikrát, aby to člověk dostal do ruky.
      • Přesnost na 0,5 mm
      • Pokud jsou obě RP ulomená, zapíšeme do poznámky
    • Vidlička
      • Rozdíl mezi délkou středových a krajních RP.
    • Je vhodné měřit míry i opakovaně, abychom měli jistotu, že jsme neudělali chybu (viz videa).
    • Hmotnost s přesností na 0,1 g
    • Stav tukových zásob (odkaz)
    • Stav hnízdní nažiny (odkaz)

2)  Hnízdiště – mláďata

  • Snaha o okroužkování všech hnízd a mláďat
  • Počet vajec
    • Při kontrole nejlépe používat malé zrcátko
    • Při kontrolách hnízd, kdy jsou v hnízdě vejce, zapisujeme jejich počet
    • Zapisujeme do karet počet nevylíhlých vajec a důvod nevylíhnutí („hluché“ = na pohled neoplozené vejce beze stop oplození versus vejce s odumřelým zárodkem odumřelé)
  • Věk mláďat
    • Určujeme věk podle klíče při první kontrole, kdy jsou v hnízdě mláďata a zapisujeme do zápisníku / karet
    • Věk při kroužkování zapisujeme u každého mláděte zvlášť
    • Kroužkujeme od největšího mláděte po nejmenší (nejmladší) – uděláme tak nejméně chyb, a do ringsu zapisujeme s konkrétním věkem každého mláděte
  • Hmotnost mláďat při kroužkování
    • Pomocí dat o věku a hmotnosti můžeme odhadnout kondici mláďat
    • Zapisujeme čas vážení a hmotnost mláděte s přesností na 0,1 g
  • Hnízdní karty – velmi doporučujeme
    • Zjednodušují evidenci a práci přímo v terénu
    • Do hnízdních karet pečlivě zaznamenáváme všechny kontroly hnízd
    • Karty jsou dělány tak, aby tam šlo zapsat vše a bylo to co nejjednodušší (vlastní zkušenost – extrémně urychlují práci v terénu).
    • Prázdná karta ke stažení v excelu a pdf.
    • Vzorově vyplněné hnízdní karty a příklad sešitu s hnízdními kartami (zde).

3)  Nocoviště

  • Biometriku zaznamenáváme u všech adultů a především všech ptáků s kroužky – platí vše stejně jako pro adulty na hnízdišti
  • Podle časových a terénních možností zaznamenáváme biometriku i u 1K jedinců

[/wppcp_member_content]

[/pane][/accordion]

[accordion]
[pane title=“Určování stáří mláďat“]

[icon icon=icon-download-alt size=20px color=#000 ]  KLÍČ K URČOVÁNÍ VĚKU MLÁĎAT VLAŠTOVKY OBECNÉ

Díky aktivitě desítek kroužkovatelů byly za poslední roky získány tisíce údajů o přeletech mezi
hnízdišti a nocovišti, usídlení mláďat. Kromě toho se dnes v rámci i mimo projekt RAS sledují
vlaštovky na desítkách hnízdišť. Díky těmto aktivitám bylo například v roce 2018 okroužkováno téměř
deset tisíc mláďat na hnízdech a získáno těžko představitelných 1991 kontrolních odchytů.
Kvalita a hodnota takto získaný dat se neměří v kilometrech mezi místem kroužkování a kontrolního
odchytu, ale tím, co nám mohou o biologii daného druhu nakonec prozradit. Proto také dnes běžně
odchycené jedince měříme, vážíme, zapisujeme stupeň tučnosti, stav hnízdní nažiny či průběhu
pelichání.

Další pomůckou, jejímž cílem je zkvalitnit práci kroužkovatelů zabývajících se sledováním vlaštovek
na hnízdištích je „Klíč k určování věku mláďat na hnízdě – vlaštovka obecná.“ Ten byl představen
na loňském aktivu kroužkovatelů v Kostelci nad Černými lesy a mnozí kroužkovatelé ho mají již nyní
doma. Obsahuje obecnou část, popisující metodiku kroužkování mláďat vlaštovek na hnízdě a
obrazovou část s fotografiemi mláďat od data líhnutí do stáří 15 dní s popisky k přesnému určení
jejich věku na jeden den.

Prosíme tedy všechny kroužkovatele, kteří se vlaštovkám věnují tím, že systematicky, nebo i náhodně
kroužkují nevzletná mláďata na hnízdištích a klíč ještě neobdrželi, aby kontaktovali kroužkovací
stanici. Klíč jim pak bude obratem zaslán. Zároveň prosíme všechny kroužkovatele, aby kromě
určování věku, mláďata vlaštovek zároveň i vážili stejným způsobem, jako nyní běžně činí při
kroužkování dospělých jedinců. Díky přesně sbíraným, zapisovaným a standardizovaným údajům o
stáří a hmotnosti kroužkovaných mláďat, tak budeme časem moci odpovědět například na to, jak
datum líhnutí a kondice mláďat na hnízdě ovlivňuje jejich vzhled po vyvedení (např. délku křídla) a
především jejich přežívání.

Václav Jelínek a Karel Pithart

[/pane][/accordion]

[accordion]
[pane title=“Hybridi vlaštovka x jiřička – doprovodný obrazový materiál a postup při odchytu“]

Jarní číslo časopisu Kroužkovatel obsahuje článek o křížencích vlaštovky obecné a jiřičky obecné. Vzhledem k omezeným možnostem tištěného časopisu je však podrobný obrazový materiál k prohlédnutí v následujícím článku.

Celá prezentace ve formátu .pdf je ke stažení ZDE.

Na následujících panelech najdete srovnávací obrázky jednotlivých diagnostických znaků u vlaštovky obecné (dále vlaštovka), jiřičky obecné (dále jiřička) a jejich kříženců.

Pro určování stáří hybridů platí stejná pravidla jako pro rodičovské druhy. Hybridi, stejně jako rodičovské druhy podstupují úplné pelichání na zimovišti a proto je opeření adultů v letních měsících již lehce opotřebené na rozdíl od nového opeření juvenilů (především okraje letek). I přes značné vizuální rozdíly mezi kříženci a rodičovskými druhy je velmi vhodné tento znak kontrolovat.

 

Obr 1: Nevzletná mláďata na hnízdě. a) Srovnání křížence vlaštovky a jiřičky (vpravo) se stejně starým mládětem vlaštovky (vlevo). Povšimněte si tmavě žlutých koutků zobáku a bílých per na kostřci u křížence. b) Dvě různě stará mláďata vlaštovky z jednoho hnízda. c) Dvě různě stará mláďata jiřičky ze stejného hnízda.

 

Obr 2: Juvenilní jedinci – celkový pohled. a), b) kříženci vlaštovky a jiřičky, c) jiřička, d) vlaštovka

 

Obr 3: Juvenilní jedinci – křídlo a ocas. a), b) kříženci vlaštovky a jiřičky, c) jiřička, d) vlaštovka. Povšimněte si mělčí vidličky u hydridů, která se spíše podobá vidličce jiřičky. Povšimněte si také bílých lemů u hybrida b), který ovšem hybrid a) a vlaštovka d) nemají. Rozsah kostřce je u hybridů značně variabilní.

 

Obr 4: Juvenilní jedinci – hrdlo a čelo. a), b) kříženci vlaštovky a jiřičky, c) jiřička, d) vlaštovka. Kříženci mají vždy naznačené jak rezavé čelo, tak i hrdlo. Rozsah tmavého pásku pod hrdlem je značně variabilní.

 

Obr 5: Juvenilní jedinci – běhák. a), b) kříženci vlaštovky a jiřičky, c) jiřička, d) vlaštovka. Kříženci mají vždy částečně opřený běhák. Rozsah je opět značně variabilní většinou něco mezi hustě opeřeným běhákem jiřičky a lysým běhákem vlaštovky.

 

Obr 6: Dospělý jedinec křížence vlaštovky a jiřičky odchycený na „letní odchytové akci Zrcadlo“ v roce 2019.

 

Obr 7: Křídla a kostřec a) kříženec vlaštovky s jiřičkou – juvenil, b) kříženec vlaštovky s jiřičkou – adult, c) jiřička – adult, d) vlaštovka – adult. Povšimněte si kovového lesku na letkách u adultního hybrida. Dospělé jiřičky mají na rozdíl od vlaštovek pera s kovovým leskem pouze na tělním opeření.

 

Obr 8: Adulti – ocas. a) kříženec vlaštovky s jiřičkou, b) vlaštovka, c) jiřička. I u dospělého hybrida je vidlička velmi mělká. U tohoto jedince je také velmi málo bílých per v kostřci. Srovnejte s fotografiemi juvenilních hybridů.

 

Obr 9: Pozor na netypicky zbarvené juvenilní jedince vlaštovky. Relativně často se můžeme setkat s jedinci, kteří mají velmi matné a světlé peří velmi nízké kvality. Jedno se pravděpodobně o mláďata, která se na hnízdě vyvíjela v suboptimálních podmínkách.

 

Obr 10: Pozor na netypicky zbarvené juvenilní jedince vlaštovky. Zatímco některé juvenilní vlaštovky nás mohou mást svým nedokonalým vzhledem, jiné nás naopak mohou zmást podobností s dospělými jedinci. Kromě velmi tmavého hrdla si také povšimněte silného kovového lesku per na hlavě a těle tohoto jedince. Jedná se ovšem o mládě kroužkované daný rok na hnízdě.

 

Obr 11: Pozor na netypicky zbarvené juvenilní jedince vlaštovky. Vzácně se můžeme setkat s jedinci s genetickou, nebo jinou vadou, která se projeví například bílými pery, nebo kompletně odlišným zbarvením.

 

Fotografie:
Václav Jelínek, František Buben, Karel Pithart, Zdeněk Souček, Zdeněk Tůma, Markéta Ticháčková

Postup při odchytu křížence vlaštovky a jiřičky se zobrazí registrovaným kroužkovatelům po přihlášení níže.

[wppcp_member_content]

Postup při odchytu

  • Při každém odchytu křížence je vhodné pokusit se o zajištění maximálního množství dále využitelných dat.
  • Jedince z nočního odchytu je velmi žádoucí zpracovat až ráno. Díky tomu bude dostatek světla na pořízení kvalitní fotodokumentace, změření biometrický údajů a především zorganizování odběru krve. Zpracování večer a za tmy chycených jedinců až ráno je standardně používáno k omezení negativních důsledků vypouštění odchycených jedinců za tmy (ochrana před predátory).
  • V případě odchytu dospělého křížence na hnízdišti je třeba daného jedince umístit do většího pytlíku a okamžitě volat Kroužkovací stanici a počkat na další instrukce.

Fotodokumentace

  • Ptáka fotíme za denního světla nejlépe proti fotografickému pozadí, případně jinému vhodnému pozadí (zeleň, šedá stěna domu). Nikdy nefotíme proti bílému pozadí.
  • Kromě fotografie celého jedince se soustředíme na diagnostické znaky: hrdlo a čelo, kostřec, vidlička ocasu, křídlo s důrazem na TL a běhák.
  • Jako vzor je možné použít fotografie z obrazové přílohy.

Biometrické údaje

  • Maximální délka křídla
  • Délka ocasu nejlépe dle metodiky pro výzkum vlaštovek, hloubka vidličky
  • Hmotnost a tučnost
  • Délka tarsu

Vzorek krve

  • Kontaktovat Václava Jelínka: 724 784 226 (nejlépe SMS), Karla Pitharta, případně Kroužkovací stanici. Odběr vzorků následně zajistíme, případně sdělíme další instrukce.

Když nebude možné vzít krev – vzít vzorek per

  • Min 2 velká pera: největší TL + jedno RP, či největší 2. LL – k izolaci DNA se používá báze pera. Je ho proto nutné opatrně postupným lehkým tahem vytrhnout celé.
  • Vzorek nekontaminovat a umístit do papírové obálky (aby vyschl a nezplesnivěl)
  • Kontaktovat Kroužkovací stanici

[/wppcp_member_content]

[/pane][/accordion]