Čížek lesní je dalším krmítkovým druhem a díky tomu jedním z nejčastěji kroužkovaných druhů našich pěvců. Podobně jako zvonek je i čížek druhem s výrazným pohlavním dimorfismem. Určování stáří je ale o něco složitější obzvlášť v případě atypických jedinců. A především jim bych se rád věnoval v následujícím článku. Podobně jako u zvonka i v případě čížka je určovací problematika typických jedinců pěkně zpracována v rámci tzv. „Ringers‘ DigiGuide“ švédskými kolegy (http://www.ringersdigiguide.ottenby.se/carduelis-spinus/). Další literatura je shodná jako v případě zvonka, ale opakování je matka moudrosti (viz níže).
Plavix price in pakistan on this site is 200 pak but i am here as a foreign citizen and in my country it is 2500 pak. The ciplox Verl patient may be given the drug once, or it can be taken in divided doses (for instance, three times a day). However, the drug also has many other benefits, which include: decreasing blood pressure, stabilizing heart rate, treating high blood pressure, and preventing deep vein thrombosis (blood clot).
You might save a couple of dollars on some of these drugs, but be sure to also consider what your prescription will cost at other pharmacies. It is used by women to treat their esiste viagra generico own clomid amazon ovarian or fallopian tube fibroids, endometriosis, and pelvic inflammatory disease. It is also important that you do not drive or operate heavy machinery for at least 24 hours after stopping prednisone.
Způsob pelichání
Čížek patří do skupiny pěvců s částečným pelicháním juvenilních jedinců a úplným pohnízdním pelicháním adultů. K předhnízdnímu pelichání u čížka v zimě nedochází, což určování stáří značně zjednodušuje. Lze tedy určovat kategorie 1K/2K od podzimu až do začátku úplného pelichání v létě.
Juvenilní pelichání čížků je o něco méně obsáhlé než u zvonků, ale zato extrémně variabilní. Většinou zahrnuje o něco více než polovinu LK (viz níže), a vzácněji pak TL a RP. Zda je přepelichaná ZK nebo pera aluly neumím často u čížků určit a proto se jim dále nebudu věnovat. Více informací o pelichání švýcarské populace zvonka je možné nalézt v příručce Winklera a Jenniho (2007). Konkrétní případy našich ptáků jsou popsány u fotografií níže.
U některých juvenilních jedinců čížka dochází podobně jako u jiných pěnkavovitých k sektorálnímu pelichání ručních a loketních letech. Minimálně jeden takový pták je zařazen v obrazové části. Bohužel jsem si těchto ptáků doteď příliš nevšímal, takže je pravděpodobné, že v naší zimující a protahující populaci budou stejně častí jako v té švýcarské (1,3 % – Jenni a Winkler 1994). Více o sektorálním pelichání zde (odkaz na zvonka).
Juvenilní opeření
Juvenilní šat čížků trochu připomíná samici. Juvenilní jedinci jsou na hlavě, hrudi a břiše hnědobíle skvrnění, podobně jako je tomu u zvonků nebo dlasků. Nikdy tak nemají na hlavě černou čepičku ani její náznak. Obecně jsou také zbarvení více dohněda.
Určování pohlaví
U juvenilních jedinců není většinou možné. Některé samce jde pravděpodobně rozlišit podle rozsahu žluté barvy na RP. U ptáků po juvenilním pelichání je určení pohlaví celkem snadné. Samečci mají černé čepičky a žlutozeleně zbarvené líce a hruď. Samičky mají čepičku jen naznačenou a hruď světlou čárkovanou svislými skvrnami.
Určování stáří
Při určování stáří odchycených čížků se řídíme stejnými znaky jako u ostatních druhů z čeledi pěnkavovitých. Určité změny oproti jiným druhům – třeba právě zvonkovi tam ale jsou, proto si prosím přečtěte postup určování shrnutý v těchto bodech:
- Hledáme rozhraní mezi nepřepelichanými juvenilními LK a novými přepelichanými adultními LK.
- V případě, že jsou všechny LK adultního typu, prohlížíme ocas a TL a hledáme juvenilní pera případně rozhraní mezi novými adultními a starými juvenilními pery:
- OCAS: I u čížka platí, že juvenilní rýdovací pera jsou špičatá, nebo alespoň špičatější než pera adultní. Pozor na situace, kdy jsou všechna RP stejného typu, což je u čížka téměř vždy. Mladí čížci totiž většinou nepelichají žádné RP (82 %), ale pokud RP pelichají, tak často všechna (5,7 % – Jenni a Winkler 1994). Typické případy jsou samozřejmě dobře odlišitelné, špičatost RP je ovšem individuálně velmi variabilní, takže určení podle tvaru RP je málokdy možné, jakkoliv je správné k němu přihlížet.
- TL: Mladí čížci mohou přepelichat jednu až všechny tři TL, případně nemusí přepelichat žádnou (75 % – Jenni a Winkler 1994). Juvenilní a adultní TL se od sebe většinou dají poměrně dobře odlišit (viz obrázky níže).
- Občas je možné najít rozhraní v pelichání i mezi sekundárními krovkami, takže na ně při prohlížení znaků nezapomenout!
- Pokud jsou i RP, TL adultní, je třeba se podívat na LL, především na zelenavý horní okraj vnějšího praporu. Ten bývá u mladých ptáků úzký a světlejší než u adultů. U samců je pak také důležité sledovat intenzitu žluté barvy na bázi letek, kdy u mladých ptáků bývá většinou velmi světlá. U obou pohlaví je pak vhodné hledat rozdíly v sytosti hnědé základní barvy mezi přepelichanými TL a nepřepelichanými LL a přepelichanými LK a nepřepelichanými RK. Přepelichaná pera bývají tmavší.
- Zbarvení duhovky u čížků pravděpodobně jako znak pro určování stáří nefunguje.
- Pokud určujeme stáří samce a ani v jednom kroku jsme ho nebyli schopni určit jako mladého (kategorie: 1K/2K), můžeme ho s klidným svědomím označit za ptáka starého (kategorie: +1K/+2K). U samic je v těchto případech nutná mnohem větší obezřetnost a stejně jako u zvonka není žádnou ostudou, když výjimečně některé samice nakonec nezůstanou určeny vůbec (kategorie: f.g./+1K).
Z výše zmíněného je tedy zřejmé, že i určování stáří čížků je značně komplexní záležitostí, kdy je občas třeba se velmi pečlivě dívat na velké množství znaků najednou a obezřetně je vyhodnocovat.
Kontrast mezi dvěma typy LK
Jak již bylo řečeno výše, počet LK, které čížci během částečného juvenilního pelichání mění, je značně variabilní. Je více než pravděpodobné, že se rozsah juvenilního pelichání v různých oblastech mění. Jenni a Winkler (1994) uvádí, že ve Švýcarsku z 6786 zkoumaných jedinců přepelichalo všechny LK 808 jedinců (11,9 %). Ve Švédsku to ale byli jen 3 % (http://www.ringersdigiguide.ottenby.se). Na krmítku ve Vidlaté Seči (okres Svitavy) jsem během zim 2012-2013 až 2015-2016 odchytil celkem 203 samců a 132 samic, které jsem určil jako mladé ptáky (kategorie: 1K/2K). Z nich přepelichalo všechny LK pouze 5 samců a 9 samic. Rozhraní v pelichání LK bylo tudíž možné najít u drtivé většiny odchycených čížků (viz Graf 1).
Graf 1: Počet odchycených čížků s určitým počtem nepřepelichaných LK (0 – 9 nepřepelichaných LK). U několika samic a jednoho samce jsem si nebyl jist přesným určením stáří (f.g./+1K) a u dalších ptáků jsem si stupeň pelichání zapomněl zaznamenat („zapomněl“). Je uveden i počet odchycených adultních jedinců (+1K/+2K).
Fotografie čížků s podrobnými popisky
Na následujících obrázcích jsou popsáni jedinci, kteří jsou buď obtížně určitelní, případně vykazují zajímavosti ve svém pelichání. Jakkoliv se jedná o relativně výjimečné případy (proto jsem je také fotil), čas od času se s nimi v kroužkovatelské praxi setkáme a je třeba je umět rozpoznat.
Juvenilní vs. adultní šat
Určování pohlaví
Rozhraní v LK – SAMCI
a), d), g) Adultní RP – kulaté konce, široké prapory, tmavá barva a často bělavé okraje jednotlivých, hlavně středových per – g).
b), c), e), f), h), i) Juvenilní RP – špičatější konce, většinou světlejší barva, většinou bez světlých okrajů.
Kulatost konců RP je ovšem značně variabilní – např. pták h) má RP značně zaoblená. Rozsah žluté báze RP, je u samců mnohem větší než u samic viz a) a b). Přesto se najdou samci s rozsahem žluté báze RP odpovídající samici – c). Na obrázku i) je vidět jedno dorostlé adultní pero mezi ostatními juvenilními.
Fotografie čížků spodrobnými popisky – SAMCI
Rozhraní v LK – SAMICE
Typický adultní pták.
Jedinec se dvěma přepelichanými TL. Rozhraní je ale dosti kryptické, neboť obroušení největší TL je velmi malé. Rozdíl ale vynikne při srovnání s adultním jedincem.
Další jedinec se dvěma přepelichanými TL. V tomto případě je ale rozhraní v TL mnohem nápadnější.
Samice se všemi juvenilními TL.
Další adultní pták.
a), b), c), e), f) Juvenilní RP – špičatější konce, většinou světlejší barva
d), g), h), i) RP adultů – kulaté konce, široké prapory, tmavá barva
Kulatost konců RP je opět značně variabilní, jakkoliv typičtí ptáci samozřejmě existují: d) – adult nebo f) – mladý pták. Častěji se ovšem můžeme setkat s jedinci, u kterých nás zaoblenost konců RP může spíše zmást – například ocasy b) a h) jsou prakticky stejné. Zaoblenost konců RP je proto třeba vždy brát jako znak pomocný – není tedy možné určovat stáří čížků pouze podle něj.
Fotografie čížků s podrobnými popisky – SAMICE
Použitá a doporučená literatura
Hromádko, M., Horáček, J., Chytil, J., Pithart, K. & Škopek, J. (1998) Příručka k určování našich pěvců, část 3. Invence Litomyšl.
Demongin, L. (2016) Identification guide to birds in the hand. Beauregard-Vendon, Francie.
Jenni, L. & Winkler, R. (1994) Moult and ageing of European passerines, Academic press, Londýn, Velká Británie.
Svensson, L. (1992) Identification guide to European passerines. Lullula, Stockholm, Švédsko.
Winkler, R. & Jenni, L. (2007) Určování stáří a pohlaví evropských pěvců.
Vašek Jelínek
Karel Šimeček
Vašku, super práce, díky za výrazné rozšíření obzorů. Pro mě jsou jednoznačně lepší snímky s jednobarevným „příjemně“ šedým pozadím. Díky nerušivému pozadí oko více vnímá kresby i jemné znaky.
Martin Fousek
Zdravím z J. Hradce,
letos k nám na krmítko zavítal párek čížků. Určil jsem ho díky vašim informacemi a fotkami nadupaným stránkám. Díky. Tělem malý, přesto velký hrdina. Běžně u krmítka se slunečnicí probíhá kolotoč sýkor. Na ostatní ptáky dojde až se ony nasytí. To paní Čížková se nedá, zasedne a láduje se klidně půl hodiny a nikoho nepustí. Ani její manžel, který je více zbarvený, se nechytá a způsobně čeká a čeká.
S pozdravem Martin Fousek