Vlaštovky – metodika 2019

Vážení kolegové a kolegyně,

Odchytům vlaštovek na hnízdištích, nocovištích a kroužkování nevzletných mláďat se u nás věnuje velký počet kroužkovatelů a kroužkovatelek již mnoho let. Zároveň u nás existují i vědecké skupiny, které se věnují biologii vlaštovek na profesionální úrovni. Jako logický krok se proto nabízí spojit síly a pokusit se o vlaštovkách zjistit věci, které bychom sami nikdy nedokázali. Například:

• Meziroční změny v přežívání dospělých ptáků a mláďat
• Věkové složení hnízdních populací na velkých datech a podíl nováčků/vlastních odchovanců na jednotlivých lokalitách v závislosti na velikosti kolonie
• Jak délka krajních RP a kondice obecně ovlivňuje přežívání dospělých ptáků
• Jak závisí přežívání dospělých ptáků a mláďat na podmínkách prostředí (např. počasí)
• Meziroční změny v načasování hnízdění a na čem závisí (díky věku mláďat)
• Přežívání mláďat v závislosti na jejich kondici v hnízdě
• Přežívání mláďat v závislosti na datu narození, včetně rozklíčování vlivu přežívání a disperze – díky odchytům na nocovištích
• Zda a případně jak se liší ptáci, kteří létají na nocoviště v různých obdobích
  • Poměr pohlaví
  • Kondice ptáků (délka RP, křídla a hmotnost)

K tomu je ovšem třeba, abychom k odchytům a sledování vlaštovek přistupovali standardizovaně a dosáhli tak, co možná největší porovnatelnosti a přesnosti dat. Zároveň by bylo více než vhodné začít zaznamenávat i údaje, které byly doposud opomíjeny. Pokusili jsme se proto popsat vše v následující metodice včetně návodných obrázků a videí a dalších pomůcek pro usnadnění zapisování dat a práce (např. hnízdní karty). Metodiku jsme koncipovali přehledně v bodech. Po nejdůležitějších základních informacích je pak rozdělena na odchyty dospělců na hnízdišti, kroužkování nevzletných mláďat a odchyty na nocovištích.

V případě jakýchkoliv dotazů prosím kontaktujte Václava Jelínka (724 784 226, vasekjelinek@gmail.com).

Popis metodiky

• Každý se může zapojit podle svých časových a dalších možností
• Nezáleží na velikosti nocoviště ani hnízdiště, kterému se každý z nás věnuje
• Je více než žádoucí, aby se na hnízdních lokalitách kroužkovali dospělci, nejen mláďata
• Je vhodné/možné mít jádrové lokality, kde probíhá odchyt dospělců i kroužkování mláďat každý rok bez výjimky, a podle času pak kroužkovat mláďata i jinde
• Je třeba dodržovat metodiku při měření ptáků a získávání dalších údajů o hnízdech a mláďatech na nich
• Vše pečlivě zapisovat do programu Rings

1)  Hnízdiště – dospělci

• Snaha o odchyt všech dospělců na hnízdišti
  • Plánovat tak, aby v době odchytu probíhalo hnízdění na všech / maximu hnízd
  • Pokud se podaří odchytit všechny / drtivou většinu ptáků stačí jednou za hnízdní období, na velkých koloniích či koloniích, kde se obtížně chytá, pak vícekrát, aby bylo dosaženo odchytu maxima ptáků
  • Optimální je ovšem chytat nejméně dvakrát i v malých koloniích, protože jen výjimečně je maximum hnízd obsazeno v krátkém časovém úseku; druhý odchyt situovat do pozdější fáze prvního hnízdění; třetí odchyt je žádoucí během druhého hnízdění, kdy se v kolonii vždy objeví noví jedinci
• Biometrika
  • Délka křídla
    • Ohbí křídla přiložíme k zarážce tlakem na loketní kloub a pera pak natáhneme podél pravítka – měříme maximální délku, kterou jsme schopni naměřit (video)
    • Je možné měřit jak v anglickém (viz video), tak německém způsobu držení ptáka (obrázek).
    • Přesnost na 0,5 mm
    • Pokud je vrchol nejdelší letky ulomen, zaznamenáme a rozměr do ringsu nevkládáme
  • Délka ocasu
    • Zarážku pravítka zasuneme mezi střední pár RP, lehce opřeme o kostrč a měříme maximální délku delšího krajního RP (video)
    • Zarážku je třeba zakládat, co neblíže ke kořenům per a dbát na to, aby se pod ní nedostali spodní ocasní krovky. Je třeba vyzkoušet několikrát, aby to člověk dostal do ruky.
    • Přesnost na 0,5 mm
    • Pokud jsou obě RP ulomená, zapíšeme do poznámky
  • Vidlička
    • Rozdíl mezi délkou středových a krajních RP.
  • Je vhodné měřit míry i opakovaně, abychom měli jistotu, že jsme neudělali chybu (viz videa).
  • Hmotnost s přesností na 0,1 g
  • Stav tukových zásob (odkaz)
  • Stav hnízdní nažiny (odkaz)

2)  Hnízdiště – mláďata

• Snaha o okroužkování všech hnízd a mláďat
• Počet vajec
  • Při kontrole nejlépe používat malé zrcátko
  • Při kontrolách hnízd, kdy jsou v hnízdě vejce, zapisujeme jejich počet
  • Zapisujeme do karet počet nevylíhlých vajec a důvod nevylíhnutí („hluché“ = na pohled neoplozené vejce beze stop oplození versus vejce s odumřelým zárodkem odumřelé)
• Věk mláďat
  • Určujeme věk podle klíče při první kontrole, kdy jsou v hnízdě mláďata a zapisujeme do zápisníku / karet
  • Věk při kroužkování zapisujeme u každého mláděte zvlášť
  • Kroužkujeme od největšího mláděte po nejmenší (nejmladší) – uděláme tak nejméně chyb, a do ringsu zapisujeme s konkrétním věkem každého mláděte
• Hmotnost mláďat při kroužkování
  • Pomocí dat o věku a hmotnosti můžeme odhadnout kondici mláďat
  • Zapisujeme čas vážení a hmotnost mláděte s přesností na 0,1 g
• Hnízdní karty – velmi doporučujeme
  • Zjednodušují evidenci a práci přímo v terénu
  • Do hnízdních karet pečlivě zaznamenáváme všechny kontroly hnízd
  • Karty jsou dělány tak, aby tam šlo zapsat vše a bylo to co nejjednodušší (vlastní zkušenost – extrémně urychlují práci v terénu).
  • Prázdná karta ke stažení v excelu a pdf.
  • Vzorově vyplněné hnízdní karty a příklad sešitu s hnízdními kartami (zde).

3)  Nocoviště

• Biometriku zaznamenáváme u všech adultů a především všech ptáků s kroužky – platí vše stejně jako pro adulty na hnízdišti
• Podle časových a terénních možností zaznamenáváme biometriku i u 1K jedinců