Určování stáří slavíka obecného

V rubrice: Určování | 0

Obecné informace

S jarním příletem slavíků a odchyty pro kroužkování vzniká potřeba stanovit jejich věk. Odlišit lze ptáky dvouleté (2K) od starších (+2K).

Slavík obecný patří k pěvcům, u kterých mláďata přecházejí do šatu dospělých pelicháním částečným a staří po hnízdění před odletem do zimovišť pelichají kompletně. Právě odlišné způsoby pelichání obou věkových kategorií dávají možnost odlišit v roce narození ptáky tohoroční a tyto určit i následně zjara až do prvního úplného pelichání jako ptáky dvouleté.

Rozsah a výraznost znaků je však variabilní, zejména po vyblednutí peří existují vedle ptáků snadno určitelných i jedinci identifikovatelní obtížně.

Věkové kategorie

1K

V křídle mezi LK (až na vzácné výjimky) existuje rozhraní pelichání, vyznačující se odlišnou barvou a strukturou praporů, někdy i rozdílnou délkou v předělu sousedících per. Pera z dosud nevyměněného juvenilního šatu jsou oproti novějším adultním řidších praporů, hnědě kaštanová se světlým lemem a někdy i světlou skvrnou ve špičce. Skvrny LK jsou výraznější blíže rozhraní. Uprostřed křídla, odkud se počítají, bývají často spíše jen světlé lemy se špičkou (viz juvenilní křídlo). Pozornost věnujeme i RK (často opomíjené), které slavík letním částečným pelicháním nikdy nemění. Tyto jsou úzké, v zakončení vypouklejší a s barevně odlišenou špičkou (okrová).

Rýdovací pera jsou užší než u adultů, špičatá, často se skvrnou na špici.

Pneumatizaci lebky lze posuzovat do podzimního odletu, později ne.

2K

Tuto kategorii máme šanci rozlišit pouze do (prvního) kompletního pelichání, které probíhá od konce hnízdění do odletu. Nehnízdící ptáci pelichají zpravidla ještě dřív (1. půlka června).

U jarních ptáků hledáme rozhraní pelichání. Platí stejné co o 1K s tím, že peří přes zimu vybledlo, otřelo se v místech původního výskytu znaků více či méně – individuální.

V rýdováku už skvrny špic zpravidla chybí, konce jsou často již olámané. Přesto jsou pera úzká, (proti světlu) propustnější.

+2K

Chybí rozhraní pelichání mezi LK, čím starší pták, tím RK jsou s širším zakončením, jednotného odstínu.

Rýdovák široký, zakulacený, plných praporů. U jarních ptáků překvapivě zachovalý s pevnými okraji.

Další doporučení

  • Peří slavíka prohlížíme pokud možno ve stínu, stejně postupujeme i při focení znaků.
  • Nejspolehlivějšího určení dosáhneme u peří suchého a nerozcuchaného.
  • Křídla prohlížíme obě.
  • Zkoumání rozsahu černání povrchu zobáku či jeho vnitřního patra, stejně jako tvrdnutí rohoviny spodiny běháků lze vnímat pouze jako kroky pomocné.

Základní podoby křídel věkových kategorií:

 

Obr. 2. – Juvenilní pták (27.7.)

Šat juv. Příležitost seznámit se se zbarvením konců RK, LK a TL v křídle.

Obr. 3. – Tohoroční pták (6.9.)

Šat po částečném pelichání. RK juv.; LK 1-6 juv., 7-10 ad.; TL 1-3 juv. Rozhraní pelichání. Výrazné znaky i na RK.

Obr. 4. – Pták v druhém roce života (22.4.)

Jarní pták se zachovalými juv. znaky. RK juv.; LK 1-4 juv., 5-10 ad. TL 1-3 juv.

Obr. 5. – Pták starší než dva roky, nejméně tříletý (25.4.)

Všechno peří, tedy i krovky křídel jsou adultní. U jarních ptáků kategorie +2K pozor na přetrvávající výskyt elegantních světlých okrajů mnohých per (letky, krovky).

Rozhraní pelichání:

Obr. 6. -Juvenilní pták (14.7.)

Započaté částečné pelichání. RK juv.; LK 1-5 juv., 6-10 nově rostoucích. Vznik rozhraní pelichání. Dobře vidět jsou i růstové pruhy letek (první peří z hnízda).

Zajímavé případy:

Obr. 7. -Tohoroční pták (1.8.)

S ukončeným částečným pelicháním. RK juv. -patrné koncové skvrny; LK kompletně ad.(!) čímž nevzniklo rozhraní pelichání. V křídle oboustranně chybí 2. TL.

Obr. 8. – Pták v druhém roce života (12.5.)

Jarní pták již s výrazným plošným obrusem nekrytých konců RL a s rozhraním pelichání. Znaky juv. i na RK (nezapomínat sledovat!). Plošné obrysy porovnejte s jarními ad. (Obr. 5). Velmi dobrý doplňkový ,,jarní“ znak.

Obr. 9. – Pták v druhém roce života, pelichající (17.6.)

Nehnízdící samec v zahájeném prvním kompletním pelichání (časném), s nápadnými obrusy RL a s nevýraznými (vybledlými) znaky na juv. krovkách. Obtížněji stanovitelné rozhraní pelichání (3. /4. LK). Jakmile je rozhraní blízko ohbí křídla, krovky nemají rozdíl v délce. Se zařazením nám zde pomohly RK dosud neměněné – tedy 2K pták.

Obr. 10. – Pták v druhém roce života (5.5.)

Šat po částečném pelichání. Výrazné rozhraní pelichání, nápadné skvrny i na TL a vnitřních

RK! – Opět pojistka, tady jistě zbytečná. Ale učme se tento přehlížený znak.

Obr. 11. – Pták v druhém roce života (6.5.)

Šat po částečném pelichání. Rozhraní pelichání mezi 5-6 LK, odlišné barvou i strukturou. Juv. LK jsou kaštanově hnědé, zatímco přepelichané adultní jsou zbarveny více do šeda. Světlé špičky jsou slabě patrné i na RK. Všímejme si i TL dvouletých. U jarního ptáka1.TL čitelná, zbylé se znakem otřeným.

Obr. 12. – Pták v druhém roce života (5.5.)

Nejtěžší ptáci na determinaci! Na rozhraní v LK (viz ?) bych všechno sice nevsadil, s křídly zažil asi před rokem leccos, ale zachránily nás opět přehlížené RK! RK Jsou úzké, otřené, k ohbí se skvrnka dokonce zachovala (!). 2K pták.

Obr. 13. – Pták v druhém roce života (18.6.)

Šat stále ještě po částečném pelichání. RK juv.; LK 1-6 juv., 7-10 ad. POZOR! Skvrny na juv. LK jsou ale velmi nevýrazné. V „rozhraní“ ale patrná skvrnka a rozdíl v délce sousedních per. RK – zase k ohbí s juv. znaky. Plošné obrusy RL.

Obr. 14a. – Letní pták zřejmě starší než dva roky (28.6.)

Přestože TL i konce LL jsou výrazně opotřebované, pták se zdá být starším. Jasně bílé skvrnky ve špici některých per nejsou známky juv. peří. Tyto čistě bílé skvrnky, pozor na ně!, provází občas právě šat ad. (vyzkoušeno při pelichání na novém peří). Jinak jsou RK ale docela přesvědčivě adultní. TL značně otřené, podobně i LL. Pták je v započatém úplném pelichání (10. RL). Plošný obrus nekrytých částí letek vzhledem k datu zástihu již očekávatelný i pro kat. +2K. Na pomoc byl přibrán tvar zaoblení RP (obr.17b.).

Obr. 14b. – Letní pták zřejmě starší než dva roky (28.6.)

RP jsou širší, zakulacená bez špiček a plných praporů. Půjde proto s největší pravděpodobností o starého ptáka.

Obr. 15. – Tohoroční pták – lK (21.6.)

RP nesou ve špicích výrazné skvrny, jsou úzká a špičatá.

Obr. 16. – Tohoroční pták (6.9.)

Na konci léta už mohou mít konce RP jednoletých ptáků nejednotný obrys zakončení, jsou olámaná a skvrny tím mizí.

Obr. 17. – Jarní pták v druhém roce života (8.5.)

I když skvrny ve špicích chybí, pera jsou úzká, zašpičatělá, s růstovými pruhy souměrnými.

Obr. 18. – Jarní pták v druhém roce života (24.4.)

Rýdovák s olámanými konci v důsledku problémů v růstu. Stejná porucha růstu mohla za rovnoměrné ulámání konců RP.

Obr. 19. – Jarní pták starší než dva roky (21.4.)

RP plné struktury, zakulacená. Velmi zachované peří u jarního +2K ptáka.

Obr. 20. – Pták starší než tři roky v končícím pelichání (9.8.)

Rýdovák silně zakulacený, široký. POZOR! Světlé konce TL nejsou známkou juv. per. Peří adultů bývá před odeltem výrazně tmavé.

Celkový dojem ze slavíka:

Obr. 21. – Jarní starý pták (10.4.)

Šat slavíka plný, nadýchaný. Peří jen s nepatrnými obrusy.

Obr. 22. – Jarní pták v druhém roce života (24.4)

Šat slavíka řídký, otrhaný. Velké peří opotřebené (nošeno od narození, tedy déle).

Pavel Kverek

Zanechte komentář