Čečetka zimní z Číny

V rubrice: Aktuality | 0

Rok 2005 přinesl fantastickou invazi čečetek zimních (Acanthis flammea flammea). Dne 13. listopadu se stalo něco nepředstavitelného. Jedna stará samice z celkem 184 čečetek, které jsme ten den chytili, byla již kroužkovaná. A to zvláštním trojúhelníkovitým kroužkem měděné barvy. Dokážete si představit ten šok, když můj kolega Wijnand Bleumink přečetl z kroužku „ČÍNA“?!
Číslo 421324 bylo, krom nápisu Čína, to jediné, čemu jsme z kroužku rozuměli. Vše ostatní totiž bylo v Čínštině. Dalšího dne jsme se vypravili do čínské restaurace s fotkami kroužku pro překlad.
Ukázalo se, že pták byl kroužkovaný jako stará samice 14. listopadu 2004, tedy o jeden rok a jeden den dříve, než jsme ji my kontrolovali. Místo kroužkování bylo v Heilongjiangu v severovýchodní Číně, což je ohromujících 7 115 km daleko od holandského Meijendelu, kde jsme ji chytli. Podotýkám, že v původním článku (van der Spek et al 2007) uvádím vzdálenost 8 515 km. Zde jsem však udělal klasickou chybu – změřil jsem přímou vzdálenost, aniž bych zohlednil zakřivení Země. Nicméně vzdálenost od místa kroužkování přes 7 000 km je stále úchvatná!

Kroužkovací stanice v Heilongjiangu, SV Čína, a kontrolní stanoviště v Wassenaaru, Holandsko. Jak ostatní záznamy (body v mapě) naznačují, tento záznam je zdaleka nejvzdálenějším ze všech holandských zpětných hlášení čečetek.

V současnosti vím o celkem 7 případech čečetek kroužkovaných v Číně a kontrolovaných v Evropě (a naopak).

1. Pták kroužkovaný ve východním Finsku 30. 3. 1985 byl nalezen mrtvý v Heilongjiangu 25. října 1986 (Valkama et al 2014). Vzdálenost cca 5 150 km, po 574 dnech.

2. Pták kroužkovaný v belgickém Ghlin 15. prosince 1996 byl kontrolován v Heilongjiangu 23. listopadu 1998 (záznam dohledán zde). Vzdálenost cca 7 300km po 708 dnech.

3. Pták kroužkovaný v Norsku v Troms v září 1998 byl kontrolován v listopadu 2002 nedaleko města Jilin ve východní Číně (Bakken et al 2006). Toto je jediný záznam mimo Heilongjiang, na který jsem zatím narazil. Vzdálenost cca 6 100 km, čas cca 4 roky a 2 měsíce.

4. Pták kroužkovaný v říjnu 2001 v Heilongjiangu by kontrolovaný jižně od Osla v Norsku 10. února 2003 (viz. zde). Vzdálenost 6 200km, čas 1 rok a 4 měsíce.

5. Pták kroužkovaný v Heilongjiangu 22. března 2003 byl kontrolován 29. prosince 2004 nedaleko Stockholmu, Švédsko (van der Spek et al 2007). Vzdálenost cca 6 000 km, čas 648 dnů.

6. Pták kroužkovaný v Heilongjiangu 14. listopadu 2004 byl kontrolován 13. listopadu 2005 v Wassenaar, Holandsko (van der Spek et al 2007). Vzdálenost cca 7 100 km, čas 364 dnů.

7. Na Štědrý den 2017 byl kontrolován pták s čínským kroužkem v dánském Skagenu. Kroužkovaný byl v Heilongjiangu dne 3. listopadu 2016. Vzdálenost 6 950 km, čas 416 dnů.

Další zajímavý pták byl kroužkován v americkém Michiganu a kontrolován v ruském Okhotsku, nějakých 10 200 km daleko od místa kroužkování (Troy 1983). Ačkoli tento záznam není ani z Číny ani z Evropy, jedná se podle mých podkladů o nejdelší prokázaný přesun čečetky vůbec.

Diskuse

Co z toho všeho můžeme vyvodit? Rozhodně to, že pták, který váží méně než 15 gramů, je schopný překonat úžasné vzdálenosti. Dále je pozoruhodné, že 6 ze 7 záznamů je spojeno s jedním jediným místem severovýchodní Číně (obr. 4). To rozhodně svádí ke spekulacím, že počet „mezikontinentálních“ retrapů čečetek by mohl být mnohem větší, kdyby v Číně bylo tolik odchytových stanovišť jako v Evropě. Můj názor v tomto ohledu prozatím je, že série záznamů mezi Čínou a Evropou určitě není náhoda.

Popsané záznamy také vyvolávají spekulace, zda se spíše nejedná o úniky ze zajetí. K tomu nejprve poznamenávám, že ptáci jsou schopni úžasných věcí. A chování čečetek nemá podle mého názoru nic společného s migrací například strnada žlutohrdlého (Emberiza elegans) nebo špačka mongolského (Agropsar sturninus). Ekologie čečetek se liší od většiny ostatních druhů. Přirozeně se toulají sem a tam v honbě za příznivějšími životními podmínkami a jejich strategie se opravdu od základů liší od tradičního pojetí migrace. V rámci celého areálu rozšíření můžou jednotliví ptáci měnit svá hnízdiště i zimoviště. Například v Norsku populace hnízdících čečetek rok co rok kolísá v rozmezí mezi 100 000 a více než 2 miliony páry. Čečetky jsou jistě schopny během krátkého času urazit ohromující vzdálenosti, příkladem budiž mladý pták, který se během pouhých 67 dnů pohyboval ve Finsku, Norsku a v ruském Novosibirsku (Bakken et al 2006), což je cca 3 200 km.

Přesto záznamy „čínských“ čečetek jsou stále více než 2x tak vzdálené. Čečetky v Číně nehnízdí. Jsou nehojné a jejich výskyt v severovýchodní Číně je nevyzpytatelný. Heilongjiang je pouze část jejich zimního areálu a tito ptáci můžou hnízdit kdekoliv. Poznamenávám, že „naše“ čečetka kontrolovaná v Wassenaaru po jednom roce od data kroužkování je nejrychleji kontrolovaným ptákem ze všech dosavadních záznamů. Dánský pták je pak druhým záznamem s odstupem pouhého jednoho léta mezi kroužkováním a zpětným odchytem. Žádný pták dosud nebyl kontrolován v rámci jednoho ročního období, ba ani v témže roce. Čas, který uplyne od kroužkování do kontrolního odchytu, silně napovídá, že ptáci se mezi Evropou a Čínou pohybují po etapách. Ačkoliv je to pouhá spekulace, zdá se mi pravděpodobné, že ptáci v létě před zpětným odchytem hnízdí (mnohem) blíže místu kontroly, než třeba o rok dříve.

Celkově vzato přesuny čečetek jsou zkrátka impozantní a je mi ctí, že jsem mohl být přítomen u doposud nejpůsobivějšího Holandského zpětného hlášení.

Úvodní obrázek: čečetka zimní, dospělá samice, 13. listopadu 2005, Meijendel, Wassenaar. Do dnešních dnů je tento pták jediným záznamem čínského kroužkovance v Holandsku.

Vincent van der Spek

Překlad: Jakub Hlaváček

References

Bakken, V., O. Runde & E. Tjørve (2006). Norsk Ringmerkingsatlas. Vol. 2. Stavanger Museum, Stavanger, p. 379-381.

Clement, P. (2018). Redpoll (Acanthis flammea). In: del Hoyo, J., Elliott, A., Sargatal, J., Christie, D.A. & de Juana, E. (eds.). Handbook of the Birds of the World Alive. Lynx Edicions, Barcelona. (retrieved from https://www.hbw.com/node/61363 on 17 January 2018).   

Newton I., 2006. Advances in the study of irruptive migration. Ardea 94 (3): 433 – 460.

van der Spek, V., M. Verrips & Vrs Meijendel, 2007. Grote Barmsijs met ring uit Noordoost China in Meijendel. Dutch Birding 29 (1): 77

Troy D.M. 1983. Recaptures of Redpolls: movements of an irruptive species. J. Field Ornithol. 54: 146–151

Valkama J, Saurola P, Lehikoinen A, Lehikoinen E, Piha M, Sola P et al. 2014. The Finnish Bird Ringing Atlas, Volume 2. Helsinki: Finnish Museum of Natural History.

Zdroj: https://www.turnstones.org/chinese-mealy-redpoll

Zanechte komentář