Cílem projektu je získat dostatečné množství dat o pelichání mladých modřinek. Zjistit, zda rozsah postjuvenilního pelichání bude mít vliv na přežívání nebo migraci daného jedince. Zda jedinci s větším počtem nepřepelichaných per mají horší kondici, a tedy menší šanci přežít zimu či zapojit se další rok do hnízdění.
Mladé modřinky sledujeme v období od 1.10. do 31.3. následujícího roku. Sledujeme pelichání všech tří per křidélka (aluly), pelichání středového páru ocasních per a pelichání loketních krovek (velkých krovek). Do programu RINGS zaznamenáváme i kompletně přepelichané modřinky.
V případě, že pelichání proběhlo na pravém a levém křídle asymetricky, zapisujeme hodnoty pro to křídlo, které má větší počet juvenilních, tedy nepřepelichaných per.
Jak na to:
Pera aluly zaznamenáváme od nejmenšího po největší.
- 0 znamená, že pero je nepřepelichané, tedy juvenilní
- 1 pero je přepelichané
- N buď pero chybí nebo si nejsem jist jeho určením
Pelichání středového páru ocasních per (OP/RP) zaznamenáme do poznámky, protože v programu RINGs na to není kolonka.
Doporučuji zapisovat:
- OP(RP) – nebo OP(RP) nepřepel. v případě, že středový pár je juvenilní
- OP(RP) + nebo OP(RP) přepel. v případě, že středový pár je vyměněn
Pelichání loketních krovek
Zaznamenává se pouze počet nepřepelichaných LK do příslušné kolonky.
Zdeněk Valeš, zetval@volny.cz
Ondřej Kauzál
Zdravím, už jsem to řešil s Petrem Klvaňou, ale zvolený způsob zápisu 0/1 není úplně šťastný, Starndardní způsob zápisu nového pera bývá číslem 5, takhle to vlastně strašně zdržuje/mate při zápisu dat. Nebo alespoň mě. Stejně jako zápis karpální krovky způsobem 0/1 když číslicí 1 je běžně myšleno pero vypadlé nebo v počátku růstu. Jinak teda data celkem sbírám, snad to k něčemu povede, hlavně velké krovky sbírám již delší dobu, je to zajímavý údaj.