Určování pohlaví a stáří čečetek

Publikováno v rubrice: Určování | 2

Letošní rok, nebo spíše loňský podzim, letošní zima a možná i brzké jaro jsou pro mnohé kroužkovatele ve znamení výjimečné invaze čečetek, které se objevily ve velkých počtech i v místech, kde léta nebyly pozorovány ani chytány. Například já jsem od roku 2005 neokroužkoval ani jednu čečetku, kdežto od loňského listopadu už 54. Proto jsme se s Martinou Hanzlíkovou pokusili připravit klíč pro určování jejich stáří a pohlaví. Bude mít tří díly, které postupně zveřejníme. První díl věnujeme určování „našeho“ poddruhu čečetky tmavé, druhý čečetce zimní a třetí rozlišování všech tří druhů/poddruhů – čečetky tmavé, zimní a bělavé. Pro všechny ovšem platí stejná základní pravidla určování a fakt, že věk i pohlaví čečetek se určuje často opravdu velmi obtížně.

However, when these two minerals are combined together to form a composite, This increases cenforce 100 bestellen the volume and velocity of the airways to open up during breathing. For many patients, the ideal medicine has never come into existence.

In the event of treatment interruption or if you experience an abnormal blood test, it is important to be careful about how you spend your medication savings: in case you need to pay for it later, make sure to set aside the money as soon as you realize you will not receive the medication as it was intended (i.e., your blood work may have gone bad or you could have gotten sick from one of the drugs you’re taking). Taking double nolvadex can damage your heart and your lungs. No stromectol vente libre france are better when you want to increase your penis size, which is why we are the best.

Věk pěvců se určuje u každého druhu jinak, u některých lépe, u jiných zase hůře. Dalo by se říci, že jsou druhy, u kterých je ukázkou neznalosti, pokud kroužkovatel na podzim určuje jejich zástupce do kategorie f.g. (např. rákosníci), u jiných není ostudou občas kategorii f.g. použít vzácně (např. zvonci), nebo častěji (např. budníček menší). Jsou ovšem i druhy pěvců, u kterých je to právě naopak a nepoužívání kategorie f.g. je spíše znakem neznalosti nebo přílišného sebevědomí než obdivuhodných schopností kroužkovatele. A mezi tyto druhy patří rozhodně právě čečetka.

Určování věku je u tohoto druhu krajně obtížné a ani tisíce okroužkovaných ptáků nestačí k tomu, abychom úspěšně určili každého ptáka jako mladého nebo starého. V následujících dvou článcích bychom rádi ukázali jak jedince, u nichž je určení věku snadné, tak ty, u nichž je to sice možné, ale rozhodně ne snadné a zároveň i ty, které ani zkušený kroužkovatel není schopen s dostatečnou mírou jistoty přiřadit do přesné věkové kategorie.

Níže popsané znaky platí v obecné rovině pro oba poddruhy. Náš subjektivní dojem je, že se u ssp. flammea znaky mladých ptáků hledají mnohem obtížněji než u ssp. cabaret. Dalším důvodem větší nejistoty v určování čečetky zimní je fakt, že nemáme samozřejmě možnost srovnání s ptáky se známým stářím. Textová část tohoto klíče je v základní podobě shodná pro oba poddruhy, pouze několik poznámek bude poddruhově specifických. Obrazová příloha bude ovšem samozřejmě jiná.

Čečetka tmavá

Juvenilní opeření

Juvenilní čečetky mohou být pro nezkušené kroužkovatele zaměnitelné s juvenilními jedinci několika jiných druhů pěnkavovitých ptáků, neboť jim na rozdíl od adultů chybí červená čepička. Juvenilním zvonohlíkům, konopkám, či čížkům se čečetky v juvenilním šaty podobají také svým žíháním. Základním diagnostickým znakem je tvar a barva zobáku (viz obr. 1).
Na následujících obrázcích si můžete prohlédnout tři typické jedince čečetky v juvenilním šatu. Povšimněte si především tvaru a šířky RP a vznikajícího rozhraní v LK. Na příkladu RP je vidět, že tento znak (podobně jako i všechny ostatní znaky v opeření) nemusí u čečetek představovat jasné vodítko k určení stáří jedince. RP mohou být i u juvenilů docela široká se zaoblenými konci (obr. 3).

Obr. 1: Porovnání juvenilní čečetky s juvenily tří dalších druhů z čeledi pěnkavovitých A) čečetka, B) konopka, C) zvonohlík, D) čížek. Pro určování jsou nejdůležitějšími znaky tvar a barva zobáku (čečetka ho má špičatý a žlutavě zbarvený). Druhy se ale liší i dalšími znaky – barva kořene ocasu, žlutá barva k křídle u čížka apod. Foto b) a d) Petr Podzemný.

 

Obr. 2: Juvenilní čečetka s právě se tvořícím rozhraní v LK, kdy dorůstají adultní LK, zatímco několik (3?) vnějších LK zůstalo a i po částečném pelichání tak zůstane juvenilních. TL již lehce otřelé, RP pak s typickými zašpičatělými konci.

 

Obr. 3: Čečetka z pozdního hnízdění (odchyt 23.9.), na konci září ještě v kompletním juvenilním šatu. Jsou vidět všechny ještě nepřepelichané juvenilní krovky a i RP a TL. Rýdovací pera jsou ovšem značně zaoblená. Rozhodně mnohem více než u ostatních našich pěnkavovitých ptáků.

 

Obr. 4: Další juvenilní pták kroužkovaný velmi pozdě (23. 9.). U tohoto jedince ale už probíhá postjuvenilní výměna opeření. Je vidět dorůstající vnitřní LK a na detailu pak i rozdíl mezi novými a starými krovkami ve tvaru i barvě krovek. U ssp. cabaret mají vnitřní většinou tmavší konce. RP dosti široká, ale především krajní hodně zašpičatělá.

Určování pohlaví

Ač se to může mnohým kroužkovatelům zdát zvláštní, určování pohlaví může být u čečetek často velmi obtížné. Platí zde ovšem poměrně jasný postup a pravidla. Nejdříve určíme stáří, poté se podíváme, zda jsou na hrudi, kostřeci a tvářích jedince růžová pírka (často je třeba peří rozfouknout). Následně se řídíme podle této tabulky:

Věk
podzim/jaro
Růžová peříčka
ANO - celá hruď
Růžová peříčka
ANO - jednotlivě
Růžová peříčka
NE
1K/2KxSamecNeurčujeme
f.g./+1KxNeurčujemeNeurčujeme
+1K/+2KSamecSamiceSamice

Pokud je pták opravdu „celý růžový“, v drtivé většině případů půjde o starého samce. Pokud jsme si jisti, že se jedná o starého ptáka, který je zcela bez růžového zbarvení na hrudi, kostřeci či tvářích, nebo má na uvedených částech těla jen jednotlivá růžová pera, jedná se o samici. Ptáky s malým počtem růžových peříček na hrudi určujeme jako samce pouze tehdy, když jsme si jistí, že se jedná o mladé ptáky. Ve všech ostatních případech POHLAVÍ NEURČUJEME! Není tedy možné určovat čečetky jako samice 1K/2K a f.g./+1K na jaře!

Bohužel mnozí kroužkovatelé tato pravidla buď neznají, nebo jsou přesvědčeni, že pokud mladý pták nemá na hrudi růžová peříčka, jedná se o samici. To ovšem není pravda, jelikož značná část samců v prvním roce života (1K/2K) není vybarvená vůbec. Podobně některé staré samice mívají na hrudi růžové zbarvení, nikdy ovšem v takovém rozsahu jako staří samci. Viz příklady v obrazové příloze (obr. 5-7).

Obr. 5: Pohlaví čečetek se určuje až po určení jejich stáří. Pokud se jedná o mladého ptáka, který má na hrudi, kostřeci nebo tvářích růžová pírka v tomto rozsahu (A), jedná se o samce. Pokud mladý pták růžová pírka nemá, pohlaví neurčujeme (B), neboť mnozí mladí ptáci růžová pírka nemají (viz další obrázky). Pokud určíme ptáka jako starého a je zbarvený jako jedinec C, jedná se o samce. Pokud starý pták nemá růžová pírka, nebo se vyskytují v rozsahu jedince A, jedná se o samici (D). Pokud určíme jedince jako f.g., pohlaví neurčujeme. Pozor ovšem na netypické ptáky, kteří se u čečetek vyskytují.

 

Obr. 6: Nevybarvený mladý samec čečetky na jaře (2K). Tento pták nemá ani jedno načervenalé pírko na hrudi nebo na kostřeci, přesto se jedná o samce. Že se jedná o samce je dobře vidět na obrázku vpravo dole podle tvaru kloaky.

 

Obr. 7: Samec čečetky chycený ještě ve věku 2K, kdy kromě několika růžových peříček na tváři neměl žádná růžová pera ani na hrudi ani na kostřeci (vlevo). Po přepelichání na podzim měl už ovšem krásně růžovou hruď i kostřec (vpravo).
Určování stáří

Určování stáří čečetek vychází ze stejných pravidel, jako je tomu u ostatních druhů čeledi pěnkavovitých, ovšem s tím výsledným rozdílem, že čečetky, u kterých jsme si správností určení naprosto jistí, jsou spíše vzácné.

1) Loketní krovky (LK)

I u čečetek nejdříve hledáme rozhraní v pelichání LK. To je ale často opravdu velmi špatně patrné, případně není patrné vůbec. V ideálním případě mají juvenilní vnější LK světlejší odstín hnědé podkladové barvy, jsou o trochu kratší a mají světlejší špičku, která přechází ostře v podkladovou barvu (ideální případ je na obr. 8). Takové mladé čečetky jsou ale spíše vzácné.

V rámci rozhraní se liší také barva nebo i tvar špičky pera. Ta bývá v ideálním případě u juvenilních LK světlejší než u adultních (obr. 11).
Bohužel existuje velký počet různých výjimek z pravidla, kdy dospělí ptáci mají některé juvenilní znaky a naopak. Obzvlášť POZOR také na adultní čečetky, které vykazují něco jako rozhraní v LK (např. obr. 31). V těchto případech se ovšem LK liší pouze různou barvou špičky.

2) Rýdovací pera (RP)

I u čečetek obecně platí, že mladí ptáci v prvním roce věku mají RP užší a více zašpičatělá než staří ptáci, kteří je mívají naopak široká se zaoblenými konci. Bohužel již někteří juvenilové mají tvar RP „typicky adultní“ a naopak (obr. 3 a 30). Doporučujeme podívat se na obr. 34-37, kde jsme připravili několik srovnání RP čečetek. Povšimněte si také šíře bílých lemů především na vnitřních praporech RP. Ta bývá u adultních ptáků významně větší než u 1K/2K.

Jak moc určování věku podle tvaru RP komplikují ptáci se všemi přepelichanými RP nejsme schopni říct, neboť tyto ptáky nejsme schopni identifikovat (na rozdíl od ostatních pěnkavovitých druhů pěvců).

3) Terciální letky (TL)

Na rozdíl od ostatních druhů pěnkavovitých pěvců je zásadním znakem pro určování věku čečetek opotřebení TL. Mladí ptáci je mají totiž často již v září značně opotřebované (obr. 9). Opotřebení TL ovšem závisí na více faktorech. Mláďata z pozdních hnízdění budou mít TL méně otřelé a opotřebení per se bude časem samozřejmě zvětšovat (obr. 33). Přesto i na jaře je možné s opatrností u některých ptáků tento znak použít. Srovnejte například jedince na obr. 14 a 32.

4) Určení dospělých ptáků +1K/+2K a jedinci s nejistým věkem

Abychom si mohli být dostatečně jistí, že máme v ruce starou čečetku, musíme u ní najít znaky dospělého ptáka, a tedy nestačí jen to, že jsme nenašli znaky poukazující na ptáka mladého. Často totiž máme v ruce jedince, který vykazuje jeden nebo i více znaků v přechodné formě a nezbývá než určit jeho věk jako f.g. nebo na jaře +1K (obr. 28 a 29). U těchto ptáků je rozhraní v LK „takové nijaké“ (možná tam je, možná není), TL jsou opotřebené jen trochu, RP nejsou ani špičatá ani zaoblená. Pokud ovšem máme v ruce jedince, u něhož není rozhraní možné nalézt, má neopotřebované TL s širokým světlým lemem a zakulacená široká RP, jedná se velmi pravděpodobně o starého ptáka a s klidným srdcem ho tak můžeme i určit (např. obr. 25). Obzvlášť pokud se jedná a vybarveného samce (obr. 23).

5) Určování stáří na jaře

Pro určování stáří čečetek na jaře platí stejná pravidla jako na podzim. Pouze je třeba být mnohem opatrnější a určovat pouze opravdu „jasné“ jedince. Častěji bychom měli používat kategorii +1K, neboť na jaře bývá mnoho znaků již velmi špatně rozpoznatelných kvůli opotřebení per (obr. 33), či jejich vyblednutí (např. LK na obr. 31).

Obr. 8: Čečetka se všemi znaky mladého ptáka – naprosto ideální případ (datum odchytu: 26. 10.). Rozhraní v LK i SK, kdy mají přepelichaná adultní pera tmavší hnědou základní barvu a tmavší skvrny na špičkách, které navíc pozvolna přecházejí do hnědé základní barvy pera. TL jsou velmi opotřebované, podobně jako LL. Podobně jsou obroušené i vnější juvenilní LK a nepřepelichané SK. RP velmi špičatá. Protože na sobě tento jedinec neměl růžová pírka, pohlaví NEURČUJEME.

 

Obr. 9: Další mladá čečetka, podle růžových pírek na hrudi se jedná o samečka (datum odchytu: 25. 9.). Rozhraní v LK je na rozdíl od předchozího ptáka špatně patrné (žádný rozdíl v odstínu hnědé základní barvy, přechod mezi špičkou a základní barvou pera je velmi podobný). Pomůže snad jen opotřebování per, které je u vnějších dvou LK mnohem větší. RP jsou ale poměrně hodně zašpičatělá. Nejlepším znakem, které všechny naše pochybnosti zažene, jsou ale TL, které jsou již na konci září opravdu velmi opotřebované. Taky je hezky vidět rozdíl mezi juvenilními TL a přepelichanými pery (modré šiky).

 

Obr. 10: Rozhraní v LK je u tohoto jedince trochu lépe patrné než u předchozího jedince – 3 vnější LK jsou juvenilní (datum odchytu: 23. 9.). RP široká, ale zašpičatělá, TL již opotřebované. Růžová pírka na hrudi ukazují na samce.

 

Obr. 11: Další čečetka s velmi dobře patrným rozhraním v LK. 6 vnějších LK juvenilních se světlejší špičkou a hlavně světlejší hnědou základní barvou pera (datum odchytu: 21. 10.). Ocasní pera ovšem atypická, velmi široká, ale rozhodně ne jasně zašpičatělá. TL taky velmi málo obroušené. Obojí by svědčilo pro starého ptáka, v tomto případě samici, která má několik červených pírek na hrudi. Ve skutečnosti se ale jedná o samce věku 1K.

 

Obr. 12: Mladý pták s patrným rozhraním, tentokrát ve vnějším sektoru LK, kde zůstaly pouze 2 nepřepelichané juvenilní krovky (datum odchytu 23. 9.). Spíše se ale zdá, že juvenilní je pouze 2. vnější LK, zatímco 1. i všechny ostatní přepelichaly. Patrné je to na odstínu hnědé podkladové barvy, která je u 2. LK nepatrně světlejší. RP zašpičatělá až na jedno (třetí pero zprava, na obrázku pouze detail), které pravděpodobně vypadlo a dorostlo, takže je nejen tmavší, ale má i oproti ostatním zřetelně zaoblenou špičku. TL už jsou mírně opotřebované a mají úzký světlý lem. Vzhledem k absenci červených pírek pohlaví neurčujeme.

 

Obr. 13: Srovnání předchozích čtyř rozhraní v LK. Je patrná značná variabilita v jednotlivých znacích. Rozdíl v odstínu podkladové barvy je patrný pouze u A a B. Rozdíl v přechodu mezi špičkou na podkladovou barvou pouze u A. Vzhledem k tomu, že se ve všech případech jedná o typické ptáky, je zřejmé, že hledání rozhraní v LK je u čečetek velmi obtížné – porovnejte s čížky či zvonky.

 

Obr. 14: Typický mladý pták (2K) pozdě na jaře (22. 5.). Veškeré opeření je sice již značně opotřebované, přesto vynikne rozdíl v opotřebení vnějších juvenilních a vnitřních adultních LK. RP opravdu velmi zašpičatělá, TL extrémně opotřebovaná.

 

Obr. 15: Čečetka kroužkovaná na podzim v Norsku chybně určená jako +2K pták, zpětně odchycená na jaře v Krušných horách. Jedná se pravděpodobně spíše o ssp. cabaret, ačkoliv je velmi světle šedá. Je třeba si ale uvědomit, že i naše čečetky jsou na jaře mnohem světlejší – zkrátka trochu vyblednou. Tento pták je zajímavý nejen svou cihlově červenou čepičkou, ale především svým pelicháním. Ačkoliv je totiž jasně adultní v křídle, jsou jasně patrné dvě generace SK (modré šipky) a dokonce je naznačeno i možné rozhraní v pelichání LK. Povšimněte si také 10. LK, která je úplně jiná než ostatní LK a spíše připomíná TL. Na 10. LK je ovšem třeba dát si pozor, neboť pelichá často jinak než ostatní LK (viz další obrázek).

 

Obr. 16: 10. LK – loketní „nekrovka“, která někdy pelichá jako TL, někdy jako LK. Příklady toho, kdy u tří našich druhů pěnkavovitých ptáků (čížek, zvonek a stehlík) zůstala 10. LK juvenilní i přesto, že několik vnitřních LK přepelichalo. Pro srovnání čečetka ve věku 1K, u které se 10. LK také liší od ostatních. Není ovšem jisté, zda je to juvenilní pero, nebo tato krovka přepelichala.

 

Obr. 17: Čečetka kroužkovaná ještě jako juvenil 16. 8. a kontrolovaná (a nafocená) jako 1K 13.10. v témže roce. Mladá čečetka, která s velmi vysokou pravděpodobností vyměnila všechny LK. Mají totiž všechny stejnou barvu špiček jako většina SK, mezi nimiž ovšem zůstaly tři nepřepelichané juvenilní SK s téměř bílými špičkami (červené šipky). Tyto tři SK jsou navíc o něco více obroušené, což ani LK ani přepelichané SK nejsou. RP jsou spíše juvenilní, ale podobný tvar mohou mít i staří ptáci (může být také celý vyměněný jako u LK). TL jen minimálně obroušené. Že je určení správné potvrdil kroužek – pták byl kroužkován téhož roku v létě ještě v juvenilním šatu 16. 8., kontrolován 13. 10. téhož roku.

 

Obr. 18: Čečetka kroužkovaná ještě jako juvenil 22. 8. a kontrolovaná (a nafocená) jako 1K 28.9. v témže roce.
Snadno určitelná mladá čečetka. Je patrné rozhraní v LK, kde ovšem přepelichala pouze 9. LK (červená šipka), zatímco osm vnějších a velmi pravděpodobně i desátá LK (modrá šipka) zůstaly juvenilní. Juvenilní zůstaly i některé SK (černá šipka). Ocasní pera ovšem nemají tvar, který by se dal pro čečetky „jednoznačně“ přiřadit k určité věkové kategorii (středový pár RP by mohl být přepelichaný). Obrus TL také minimální. LK by v tomto případě ovšem k určení bohatě stačily, i kdyby se opět nejednalo o tohoroční retrap – pták byl kroužkovaný opět v juvenilním šatu v létě 22. 8., kontrolován 28. 9. již přepelichaný.

 

Obr. 19: Správné určení čečetky, která dokončuje úplné pelichání není samozřejmě nikterak složité (datum odchytu 23. 9.). Je na ní ovšem možné vidět všechny znaky adultních ptáků v typické formě. LK bez rozhraní v pelichání s typickým přechodem špičky na bázi pera, neopotřebované TL s velmi širokými vnějšími lemy a naprosto typická zaoblená RP.

 

Obr. 20: Čečetka kontrolovaná ve věku 2K na podzim (datum odchytu: 10.11.). I kdyby se nejednalo o ptáka se známým věkem 10. 11. – 2K, mělo by být jeho určení jako F +1K poměrně bezproblémové, protože vykazuje všechny 3 hlavní určovací znaky čečetek v adultní formě: není patrné rozhraní v LK, RP hezky zakulacená, TL naprosto neotřelé. Povšimněte si také růžových peříček na hrudi, která ale nejsou na fotce moc dobře vidět. Ukazují ovšem, že i samičky ve druhém roce života mohou mít růžových peříček na hrudi poměrně dost.

 

Obr. 21: Samice čečetky kontrolovaná ve věku 3K na podzim 18. 10. Další samička odchycená ve věku 3K na podzim s některými znaky adultního ptáka. Povšimněte si velmi zašpičatělých konců RP a také toho, že u starých čečetek rozhodně nemusí být barva špiček LK stejná jako barva lemů TL, jak je tomu u ostatních pěnkavovitých, především čížků a zvonků.

 

Obr. 22: Adultní samec – bez rozhraní v LK, s neotřelými širokými lemy TL, ale ne úplně typickými zašpičatělými konci RP (datum odchytu: 20. 10.). Rozsah červené barvy na hrudi (i na kostřeci, ale ten není zobrazen) svědčí také pro adultního samce.

 

Obr. 23: Naprosto typický starý samec ssp. cabaret chycený 28. 10. Rozhraní v LK není vidět. Všechny mají stejně barevné špičky stejného tvaru, který se ale postupně směrem vně křídla mění a rozsah světlé špičky se plynule zmenšuje. TL nejsou vůbec otřelé a ocas je typický adultní – RP velmi široká na koncích zaoblená. Značný rozsah růžové na břiše i lících.

 

Obr. 24:
Další typický starý samec ssp. cabaret odchycený 10. 11. Rozhraní v LK není vidět. TL nejsou vůbec otřelé. Ocas ovšem typicky adultní není – RP jsou sice na koncích zaoblená, ale ne příliš široká jako na předchozím obrázku. Značný rozsah růžové na břiše, lících i kostřeci.

 

Obr. 25: Naprosto typická stará samice ssp. cabaret chycená 29. 9. Rozhraní v LK není vidět. Všechny mají stejně barevné špičky stejného tvaru, který se ale postupně směrem vně křídla mění a rozsah světlé špičky se plynule zmenšuje. TL nejsou vůbec otřelé a ocas je typický adultní – RP velmi široká na koncích zaoblená. Žádná růžová peříčka na kostřeci a hrudi pak ukazují na samici.

 

Obr. 26: Další adultní samice čečetky ssp. cabaret s typickými znaky chycená 27. 11. Tento pták má ovšem některá pera na břiše růžová. Podobný rozsah růžové mívají i mladí samci.

 

Obr. 27: Adultní samice čečetky ssp. cabaret. Všechny LK adultní, RP zakulacená, TL neotřelé, pouze okousané od parazitů.

 

Obr. 28: Čečetka ssp. cabaret určená jako f.g. Rozhraní v pelichání LK není vidět, obroušení TL také skoro žádné není a podle ocasu se nic určit nedá – RP velmi široká, konce mají ovšem ulámané/okousané. Je také vidět, že prostřední pár RP byl pravděpodobně vyměněn. Přesto se jedná o ptáka ve věku 1K, neboť byl ten samý rok kroužkován již 1. 8. jako mladý v Norsku 1227 km daleko.

 

Obr. 29: Čečetka ssp. cabaret určená do věku f.g. – rozhraní v pelichání LK není vidět, TL neotřelé s širokými lemy, ale RP krásně zašpičatělá. Není tedy možné přiřadit jistě do žádné kategorie.

 

Obr. 30: Samec ssp. cabaret focený během tří odchytů.
Tři odchyty stejného samečka čečetky ssp. cabaret během několika let – kroužkovaný jako +1K na podzim 2011, znovu odchycen na podzim 2013 a na jaře 2016. Povšimněte, že ocas ve věku +6K má nejvíce zašpičatělá RP, přestože tedy nejsou vůbec otřelá – takto zašpičatělá RP mají běžně mladí ptáci.

 

Obr. 31: Stejný pták jako na předchozím obrázku ve věku +6K na jaře (30. 3.).
Na jaře tento sameček nejen září růžovou, ale jeho křídlo vykazuje několik podivností v oblasti pelichání. Kromě špatně vyrostlé 2. LL, která je delší a má defektní tvar, se jedná především o to, že ačkoliv v LK nemůže být žádné rozhraní v pelichání, hrají jejich špičky „všemi barvami“, které by nás při určování stáří určitě mátly, kdyby rozsah růžové barvy nebyl tak velký. Takto růžoví mladí ptáci zkrátka nebývají. TL jsou již otřelé, což je na jaře logické. Konce RP ovšem otřelé nejsou, přesto jsou na zašpičatělé podobně jako u mladých ptáků.

 

Obr. 32: Retrap ptáka ve věku 4K na jaře (30. 3. 2014).
Samec čečetky ssp. cabaret se známým věkem – 4K odchycený na jaře (30. 3. 2014). Tento pták má ovšem RP velmi zašpičatělá. TL ovšem velmi málo otřelé (na jaro). Pokud by se jednalo o samici bez kroužku, bylo by nejlepší takového ptáka určit jako +1K podle rozporu mezi tvarem RP a opotřebováním TL. Ukazuje tak, že určování stáří čečetek na jaře je často nemožné a neměli bychom se do něj až na výjimky pouštět.

 

Obr. 33: Stejná čečetka (adultní samec) na podzim (3. 12. – vlevo) a na jaře (22. 4. – vpravo) – na obou obrázcích je tedy ve stejném opeření. Povšimněte si značeného opotřebení TL na jaře zatímco opotřebení RP se moc nezměnilo. Určování věku na jaře je proto možné v zásadě pouze u některých adultních samců.

 

Obr. 34: Ocasy čečetek odchycených na podzim: A) samec 1K, B) samec ve věku +1K, C) bez určení pohlaví 1K, D) samec ve věku +6K.

 

Obr. 35: Další porovnání RP čečetek na podzim: A) typická pera jedince ve věku 1K, B) velmi úzká a zašpičatělá RP samce čečetky ve věku 4K, C) velmi široká a relativně zaoblená RP u 1K ptáka, D) Poměrně typická adultní čečetka ve věku 2K na podzim – 29. 10.

 

Obr. 36: Ocasy ptáků v juvenilním opeření na podzim. Je tedy jisté, že se jedná o nepřepelichaná juvenilní pera a rozhodně se nedá říct, že byla vždy jasně zašpičatělá (především C).

 

Obr. 37: Příklady zašpičatělých RP u adultních čečetek (+1K): A) M chycený 13. 10., B) F chycená 6. 10., C) velmi opotřebovaná RP samce chyceného 3. 12., D) M retrap ve věku 3K chycený 18. 10.

Závěrem bychom rádi již poněkolikáté zdůraznili, že čečetka je jedním z nejobtížnějších druhů pro určování stáří i věku, a proto je třeba určovat pouze jedince, u nichž si jsme opravdu jistí. Ostatní ptáky pak raději pokorně přiřadit do věkové kategorie f.g./+1K, případně neurčovat pohlaví. Přesto doufáme, že tento obsáhlý klíč pomůže nám všem kroužkovatelům k tomu, aby bylo co nejvíce čečetek určeno správně.

Václav Jelínek & Martina Hanzlíková

2 Responses

  1. Hana Ulrichová

    Dobrý den. Dostala jsem se na Vaše stránky, protože mi přiletěl podobný ptáček s hejnem čížků na parapet hodovat na loupané slunečnici. Ostatní ho tolerovali a vždy byl jen jeden. Fotku mám, ale nevím jak ji poslat.
    Hana Ulrichová, Liberec

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *