Po kliknutí na název se prezentace zobrazí.
01 – Cepák J. – Zahájení aktivu
02 – Klvaňa P. a Cepák. J – Kroužkování ptáků v ČR v roce 2016
Petr Klvaňa ve svém příspěvku shrnul výsledky kroužkování ptáků v ČR v roce 2016, konkrétně počty okroužkovaných ptáků a zpětných hlášení celkově, u vybraných skupin druhů a několika jednotlivých druhů.
03 – Jelínek M. – Projekt CES v roce 2017
Mirek Jelínek stručně představil projekt CES v roce 2017. Bohužel kvůli neodevzdání dat některými kroužkovateli, nebylo možné ukázat konkrétní výsledky za letošní rok. Proto byly pouze prezentovány změny v lokalitách oproti roku 2016, biotopové složení lokalit a nejčastěji chytané druhy. Ve druhé části příspěvku se autor pokusil na základě CESových dat vysvětlit změny početnosti strnada rákosního.
04 – Valeš. Z – Uplynulá sezonu projektu RAS v ČR
Zdeněk Valeš shrnul, jak probíhal projekt RAS v ČR v roce 2017, kolik projektů běželo, kolik bylo ukončeno a kolik nových začalo. Dále prezentoval počty nově odchycených jedinců a meziročních retrapů u všech druhů ptáků, u nichž projekt RAS probíhá. Nakonec pak byly prezentovány první výsledky analýz přežívání dospělých jedinců u druhů, u nichž byl nasbírán dostatečně velký vzorek dat.
05 – Jelínek V. a kol. – Nový web Společnosti spolupracovníků KS NM, jeho obsah a další rozvoj
V příspěvku byla stručně shrnuta historie webů SSKS NM a vznik webu současného. Dále byla představena základní koncepce webu, veřejná a členská část dostupná pouze po přihlášení. V poslední části byl představen další plánovaný rozvoj webu.
06 – Voříšek P. a kol. – Liniové sčítání druhů (LSD) – nový program sčítání ptáků v ČR
Petr Voříšek představil nový program sčítání ptáků organizovaný ČSO – „liniové sčítání ptáků“, jeho výhody oproti klasickému bodovému mapování díky zohlednění detektability druhů. V druhé polovině příspěvku byla popsána metodika, výběr lokality a způsob záznamu dat.
07 – Šťastný K. a Bejček V. – Čtvrté mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2014 –2017
Petr Voříšek přednesl prezentaci Karla Šťastného a Vladimíra Bejčka o výsledcích čtvrtého hnízdního mapování ptáků ČR. Byly prezentovány základní informace o mapování (např. počet provedených hodinovek) a především výsledky mapování u vybraných druhů ptáků v porovnání se stavem v předchozích třech mapováních. Byly prezentovány jak druhy ubývající a přibývající, tak i druhy nové například husice nilská.
08 – Procházka P. a kol. – Kudy táhnou a kde zimují rákosníci plaví?
V první části příspěvku byly ukázány dosavadní výsledky kroužkování rákosníka plavého v Evropě, kterých je velmi málo a týkají se spíše záletů jednotlivých ptáků mimo hlavní směr tahu. Dále byl shrnut základní princip fungování světelných geolokátorů, tedy výpočet přibližné polohy zařízení na základě délky dne a času pravého poledne. Byla představena studijní lokalita, počty nasazených geolokátorů a cesta na indické zimoviště u jediného samce, který byl zpětně odchycen.
09 – Pojer F. a Trna L. – Naši čápi černí v Izraeli
František Pojer a Lubomír Trna shrnuli předešlé výsledky Carstena Rohdeho z odečítání barevně značených čápů černých v Izraeli, představili lokality, kde se čápi černí v Izraeli vyskytují ve velkých množstvích dovolující odečty kroužků a prezentovali výsledky své cesty do těchto míst, během níž se jim podařilo odečíst nejen 32 barevně značených čápů černých.
10 – Chutný B. a Pavel. V – Modráci v Krkonoších a v Praze
Bohumír Chutný shrnul svou 29. sezonu s modráčky v Krkonoších, nárůst počtu bělohvězdých modráčků, špatnou hnízdní produktivitu posledních hnízdění tundrového poddruhu a porovnal výsledky letošní hnízdní sezony s předchozími roky. V druhé polovině příspěvku pak shrnul výskyt modráčků v hnízdní době z území Prahy za několik posledních let a ze suchého poldru Čihadla v letošním roce 2017 korunovaný nalezením hnízda, z něhož byla mláďata úspěšně vyvedena.
11 – Dolata P. – Kroužkování a odečty čápů bílých v Polsku a regionální projekt v jižním Velkopolsku
Host aktivu z Polska – Pavel Dolata ve svém obsáhlém příspěvku shrnul změny v početnosti čápů bílých v Polsku, počty okroužkovaných čápů od roku 1931, typy používaných kroužků a oblasti, kde se v Polsku čápi kroužkují. Druhá část přednášky se věnovala intenzivnímu projektu značení bílých čápů v regionu jižního Velkopolska. Byly prezentovány fotografie hnízd, zajímavá zpětná hlášení, s důrazem na Českou republiku a další zajímavosti z výzkumu. Velmi zajímavá část přednášky se pak věnovala hejnům nehnízdících čápů a jejich hromadným nocovištím včetně bohaté obrazové dokumentace. Nakonec byla porovnána odečitatelnost kroužků typu ELSA a „klasických“ barevných kroužků.
12 – Křivský J. ml. a Kavka M. – 10 let CESu na rybníku Zbožňov (2008 – 2017)
Jan Křivský představil jeden z nejdéle fungujících projektů CES, který probíhá již 10 let na rybníce Zbožňov. Byla představena lokalita, její vývoj v čase a délka a umístění sítí v okolí rybníka. Dále byly prezentovány počty odchycených ptáků, druhové a věkové složení odchycených jedinců a vývoj počtů odchycených jedinců během let u několika vybraných dominantních druhů. Nakonec byly ukázány nejzajímavější zpětná hlášení získaná během projektu CES a několik odchytů vzácných druhů, které se během projektu CES podařili.
13 – Šebestian J. – První zástih pěnice vousaté v ČR aneb k čemu je také dobrý RAS
Jiří Šebestian podrobně popsal první odchyt pěnice vousaté na území ČR s důrazem na přesnou a podrobnou dokumentaci takového jedince, především dostatečné množství fotografií důležitých znaků. Věnoval se také složité taxonomii tohoto druhu nebo spíše komplexu kryptických druhů, jak jej vidí současná věda.
14 – Lučan R. a kol. Sezona 2017 na Červenohorském sedle
Radek Lučan v úvodu příspěvku shrnul metodiku, historii a hlavní cíl podzimních odchytů na ČHS. Dále byly představeny výsledky, které akce již přinesla (článek o tahu sluk ve Zprávách MOS, některé výsledky z diplomové práce Anny Koukolíkové) a především pak výsledky sezony letošní. Ty zahrnovali kvantifikaci odchytového úsilí, počet odchycených ptáků, celkově, v noci a ve dne, nejpočetněji chytaných druhů v roce 2017. U nejpočetněji chytaných druhů pak byl rok 2017 porovnán s předchozími roky. Byly prezentovány i výsledky odchytů netopýrů, či zajímavé druhy odchycené v letošním roce. Nakonec autor ukázal, jak je možné pozorovat tah ptáků pomocí meteorologických radarů a nastínil další budoucnost odchytové akce, neboť v době aktivu právě probíhalo kácení a prodlužování sjezdovky, kde odchyty probíhají.
15 – Voříšek P. – Migrační koridory ptáků v ČR
Petr Voříšek ve svém příspěvku představil pozadí, cíle a pilotní mapy migračních koridorů vytvořené podle „Metodiky migračních koridorů získané podle metodiky monitoringu a sběru dat k určení významných migračních koridorů ptáků a létajících savců na úrovni ČR“ zpracované ČSO.
16 – Podhrázský M. – Límce, límce a zase límce
Michal Pohrázský představil výsledky límcování hus velkých v ČR v roce 2017, počty získaných zpětných hlášení a nastínil další plány na límcování hus v budoucnu. V druhé části příspěvku se pak věnoval novému projektu límcování labutí velkých v severních Čechách. V třetí části pak Michal pohovořil o úspěšném límcování prvního českého mláděte labutě zpěvné v Chropyni.
17 – Sosnovcová K. – Návratnost a rozptyl rákosníka velkého na Hodonínsku
V první části příspěvku byla představena studijní lokalita Hodonínských a Mutěnických rybníků. Důraz byl kladen na biotopové rozdíly mezi těmito dvěma rybničními soustavami: počet hnízdících párů, počet hnízd rákosníka velkého a procento parazitovaných hnízd kukačkou obecnou. Ve druhé části pak byly prezentovány výsledky dvou studií analyzujících meziroční návratnost mláďat a dospělých ptáků na hnízdiště. Bylo zjištěno, že mláďata pocházející z časnějších snůšek se vracela častěji než mláďata vylíhnutá z pozdějších snůšek. U adultů se výsledky lišili mezi pohlavími. Nejméně se vraceli ti jedinci, kteří nevychovali žádné potomky a nejvyšší návratnost naopak vykazovali rodiče s vlastními mláďaty. U samic se navíc s menší pravděpodobností vracely ty, jež vykrmily mládě kukačky, než ty s vlastními potomky.
18 – Vlček J. a kol. – Příběh o dospívání mladého chřástala polního
Jiří Vlček v první části příspěvku shrnul některé obecné poznatky o růstu a vývoji mláďat chřástala pohlaví a určování věku chřástala polního podle tvaru letek a barvy duhovky. Dále pak popsal management, který je prováděn na půdních blocích, které jsou zahrnuty do v dotačním titulu na ochranu chřástala polního. V hlavní části příspěvku se pak věnoval odchytu kuřete chřástala polního, jeho označení konvenční vysílačkou a výsledkům jeho sledování během dospívání na lokalitě u obce Srní na Šumavě, která je právě zahrnuta v dotačním titulu na ochranu chřástala.
19 – Musil P. – Značení a odečty kachen v roce 2017
Petr Musil představil výsledky značení kachen barevnými nosními značkami, jichž bylo dosaženo v roce 2017 – počty odchycených kachen a zpětných hlášení a vypíchl ty nejzajímavější. Například zimování samice kachny divoké označené v jižních Čechách v Německu nebo osud samice poláka velkého sledované již od roku 2009, která zdá se již pravidelně zimuje v Anglii. V další části pak autor ukázal, jak závisí pravděpodobnost přesunu rodinek kachen mezi rybníky na průhlednosti vody a jak vzdálenost přesunu ovlivňuje pravděpodobnost přežití mláďat. Nakonec pak byl představen obrazový klíč na určování stáří a pohlaví několika druhů kachen v ruce, který bude v brzké době dostupný na stránkách SSKS.
20 – Kverek P. – Poznámky k nočnímu tahu slavíků
Pavel Kverek ve svém letošním referátu představil výsledky nočního odchytu slavíků obecných i tmavých pomocí přehrávky zpěvu. Pohovořil o zkušenostech z odchytů na Červenohorském sedle a o tom, co všechno se dá náhodně v noci do sítí chytit. Popsal aparaturu, kterou k odchytům využívá a ukázal na jakých místech je vhodné slavíky v noci chytat. Zdůraznil nutnost hlasitost nahrávky nad ránem snížit, aby se do sítí nechalo nalákat, co nejvíce jedinců. Ti se totiž chytají prakticky výlučně až během svítání, kdy se snaží dostat do blízkosti zdroje zpěvu. Více na pavelkverek.blog.cz.
21 – Cepák J. První rok provozu nové on-line aplikace RINGS
Jaroslav Cepák shrnul první rok zkušeností s novým programem Rings, jeho výhody oproti starému programu. Byla prezentována i staniční část a předvedeno jak snadno a rychle funguje potvrzování zpětných hlášení. Zároveň proběhla krátká diskuze nad dalšími možnými zlepšeními programu.
22 – Lučan R. Podzimní průtah lelků na základě odchytů s využitím hlasové reprodukce
Příspěvek shrnuje dosavadní výsledky kroužkování lelků u nás, kterých je velmi málo a především popisuje metodiku, kterou autor používá k velmi úspěšným odchytům lelků během jejich podzimního tahu. Důležité je neumísťovat síť do volného prostoru, kde ji lelek vidí, ale blízko nižší vegetace, například keřů. K odchytům dochází většinou až těsně nad ránem. Proto je možné síť nechat přes noc staženou se zapnutým reproduktore a roztáhnout ji právě až nad ránem. Dále byla prezentována fenologie průtahu lelků v roce 2017 a klíč k určování jejich stáří a pohlaví na velmi kvalitních fotografiích. Je třeba ovšem poznamenat, že určování pohlaví mladých ptáků čeká ještě na nezávislé potvrzení genotypovým určením pohlaví.
23 – Peške L. a Rak D. Historie hnízdění sokolů v Praze a jejich současné problémy
Bude doplněno.
24 – Sládeček M. a kol. – Jak se daří kulíkům říčním na orné půdě?
Martin Sládeček ve svém příspěvku ukázal, že kulíci říční hnízdí velmi běžně nejen na dnech rybníků, ale i na orné půdě, kde jsou dokonce úspěšnější ve vyvádění mláďat než čejky (nižší míra predace a pravděpodobně i nižší ničení hnízd zemědělskou technikou). Dále autor prezentoval výsledky hledání hnízd kulíků na orné půdě v jižních Čechách a počty označených dospělců a mláďat. V porovnání s dosavadními odhady početnosti kulíků u nás se díky získaným výsledkům zdá, že by jejich početnost mohla být značně podhodnocená.
25 – Štancl V. – Určování stáří mláďat vlaštovky obecné – foto
Vít Štancl podrobně popsal a na bohaté fotografické dokumentaci ukázal vývoj mláďat vlaštovky obecné den po dni do 16. dne věku. Bylo také zdůrazněno, že především u druhých hnízdění může docházet ke značnému posunu mezi skutečným stářím a fyziologickým stářím – kondicí mláďat. Nakonec proběhla diskuze, při níž bylo zdůrazněno nutnost pečlivě barvit kroužky před kroužkováním malých mláďat, aby bylo zabráněno vyhození mláďat rodiči.
Prezentaci nemusíte tisknout. Z prezentace bude během zimy vytvořena knížečka, kterou si bude moci každý kroužkovatel vytisknout a v příští sezoně použít na určování stáří mláďat vlaštovek přímo v terénu.
26 – Belfín O. a kol. – Kroužkování a výskyt budníčků zelených v Jeseníkách
V úvodu byl představen souhrn všech dosavadních pozorování a údajů o kroužkování budníčků zelených v ČR s důrazem na jádrovou oblast výskytu v Krkonoších. Ve zbylé části byly prezentovány výsledky z intenzivního monitoringu a kroužkovaní v Jeseníkách. Výsledky ukázaly, že velikost jesenické populace je podobná jako krkonošská populace, ale v obou případech meziročně různě kolísá a ve většině případů se jedná pouze o nespárované samce. V Jeseníkách se podařilo od roku 2010 doložit jedno prokázané, tři pravděpodobné hnízdění a okroužkovat šest samců.
27 – Cepák J a kol. – CES v ČR a Evropě
Příspěvek sumarizoval historii projektu CES v Evropě od jeho vzniku po současnost, jeho cíle a počet zemí a lokalit, kde projekt v současnosti probíhá. Byly porovnány nejčastěji chytané druhy a biotopy zahrnuté v projektu CES v Evropě a v ČR. Nakonec byly prezentovány první výsledky projektu CES v ČR.
28 – Cepák J. – Nález nejstaršího kroužku
Na závěr aktivu Jaroslav Cepák referoval o unikátním nálezu kroužku stanice LOTOS na dně rybníka Dvořiště v jižních Čechách pomocí detektoru kovu. Jednalo se o jeden z prvních kroužků, které byly na našem území ke značení ptáků použity. I přesto, že se záznamy stanice LOTOS nedochovaly, je velmi pravděpodobné, že se jednalo o kroužek nasazený mláděti rybáka obecného na nedalekém rybníku Kaňov v roce 1915.