Tato sekce obsahuje metodické postupy, návody a články zabývající se tematikou výzkumu a kroužkování vlaštovek.

Podrobná doporučená metodika se zobrazí registrovaným kroužkovatelům po přihlášení.

 KLÍČ K URČOVÁNÍ VĚKU MLÁĎAT VLAŠTOVKY OBECNÉ

Díky aktivitě desítek kroužkovatelů byly za poslední roky získány tisíce údajů o přeletech mezi
hnízdišti a nocovišti, usídlení mláďat. Kromě toho se dnes v rámci i mimo projekt RAS sledují
vlaštovky na desítkách hnízdišť. Díky těmto aktivitám bylo například v roce 2018 okroužkováno téměř
deset tisíc mláďat na hnízdech a získáno těžko představitelných 1991 kontrolních odchytů.
Kvalita a hodnota takto získaný dat se neměří v kilometrech mezi místem kroužkování a kontrolního
odchytu, ale tím, co nám mohou o biologii daného druhu nakonec prozradit. Proto také dnes běžně
odchycené jedince měříme, vážíme, zapisujeme stupeň tučnosti, stav hnízdní nažiny či průběhu
pelichání.

Další pomůckou, jejímž cílem je zkvalitnit práci kroužkovatelů zabývajících se sledováním vlaštovek
na hnízdištích je „Klíč k určování věku mláďat na hnízdě – vlaštovka obecná.“ Ten byl představen
na loňském aktivu kroužkovatelů v Kostelci nad Černými lesy a mnozí kroužkovatelé ho mají již nyní
doma. Obsahuje obecnou část, popisující metodiku kroužkování mláďat vlaštovek na hnízdě a
obrazovou část s fotografiemi mláďat od data líhnutí do stáří 15 dní s popisky k přesnému určení
jejich věku na jeden den.

Prosíme tedy všechny kroužkovatele, kteří se vlaštovkám věnují tím, že systematicky, nebo i náhodně
kroužkují nevzletná mláďata na hnízdištích a klíč ještě neobdrželi, aby kontaktovali kroužkovací
stanici. Klíč jim pak bude obratem zaslán. Zároveň prosíme všechny kroužkovatele, aby kromě
určování věku, mláďata vlaštovek zároveň i vážili stejným způsobem, jako nyní běžně činí při
kroužkování dospělých jedinců. Díky přesně sbíraným, zapisovaným a standardizovaným údajům o
stáří a hmotnosti kroužkovaných mláďat, tak budeme časem moci odpovědět například na to, jak
datum líhnutí a kondice mláďat na hnízdě ovlivňuje jejich vzhled po vyvedení (např. délku křídla) a
především jejich přežívání.

Václav Jelínek a Karel Pithart


Jarní číslo časopisu Kroužkovatel obsahuje článek o křížencích vlaštovky obecné a jiřičky obecné. Vzhledem k omezeným možnostem tištěného časopisu je však podrobný obrazový materiál k prohlédnutí v následujícím článku.

Celá prezentace ve formátu .pdf je ke stažení ZDE.


Na následujících panelech najdete srovnávací obrázky jednotlivých diagnostických znaků u vlaštovky obecné (dále vlaštovka), jiřičky obecné (dále jiřička) a jejich kříženců.

Pro určování stáří hybridů platí stejná pravidla jako pro rodičovské druhy. Hybridi, stejně jako rodičovské druhy podstupují úplné pelichání na zimovišti a proto je opeření adultů v letních měsících již lehce opotřebené na rozdíl od nového opeření juvenilů (především okraje letek). I přes značné vizuální rozdíly mezi kříženci a rodičovskými druhy je velmi vhodné tento znak kontrolovat.

 

Obr 1: Nevzletná mláďata na hnízdě. a) Srovnání křížence vlaštovky a jiřičky (vpravo) se stejně starým mládětem vlaštovky (vlevo). Povšimněte si tmavě žlutých koutků zobáku a bílých per na kostřci u křížence. b) Dvě různě stará mláďata vlaštovky z jednoho hnízda. c) Dvě různě stará mláďata jiřičky ze stejného hnízda.

 

Obr 2: Juvenilní jedinci – celkový pohled. a), b) kříženci vlaštovky a jiřičky, c) jiřička, d) vlaštovka

 

Obr 3: Juvenilní jedinci – křídlo a ocas. a), b) kříženci vlaštovky a jiřičky, c) jiřička, d) vlaštovka. Povšimněte si mělčí vidličky u hydridů, která se spíše podobá vidličce jiřičky. Povšimněte si také bílých lemů u hybrida b), který ovšem hybrid a) a vlaštovka d) nemají. Rozsah kostřce je u hybridů značně variabilní.

 

Obr 4: Juvenilní jedinci – hrdlo a čelo. a), b) kříženci vlaštovky a jiřičky, c) jiřička, d) vlaštovka. Kříženci mají vždy naznačené jak rezavé čelo, tak i hrdlo. Rozsah tmavého pásku pod hrdlem je značně variabilní.

 

Obr 5: Juvenilní jedinci – běhák. a), b) kříženci vlaštovky a jiřičky, c) jiřička, d) vlaštovka. Kříženci mají vždy částečně opřený běhák. Rozsah je opět značně variabilní většinou něco mezi hustě opeřeným běhákem jiřičky a lysým běhákem vlaštovky.

 

Obr 6: Dospělý jedinec křížence vlaštovky a jiřičky odchycený na „letní odchytové akci Zrcadlo“ v roce 2019.

 

Obr 7: Křídla a kostřec a) kříženec vlaštovky s jiřičkou – juvenil, b) kříženec vlaštovky s jiřičkou – adult, c) jiřička – adult, d) vlaštovka – adult. Povšimněte si kovového lesku na letkách u adultního hybrida. Dospělé jiřičky mají na rozdíl od vlaštovek pera s kovovým leskem pouze na tělním opeření.

 

Obr 8: Adulti – ocas. a) kříženec vlaštovky s jiřičkou, b) vlaštovka, c) jiřička. I u dospělého hybrida je vidlička velmi mělká. U tohoto jedince je také velmi málo bílých per v kostřci. Srovnejte s fotografiemi juvenilních hybridů.

 

Obr 9: Pozor na netypicky zbarvené juvenilní jedince vlaštovky. Relativně často se můžeme setkat s jedinci, kteří mají velmi matné a světlé peří velmi nízké kvality. Jedno se pravděpodobně o mláďata, která se na hnízdě vyvíjela v suboptimálních podmínkách.

 

Obr 10: Pozor na netypicky zbarvené juvenilní jedince vlaštovky. Zatímco některé juvenilní vlaštovky nás mohou mást svým nedokonalým vzhledem, jiné nás naopak mohou zmást podobností s dospělými jedinci. Kromě velmi tmavého hrdla si také povšimněte silného kovového lesku per na hlavě a těle tohoto jedince. Jedná se ovšem o mládě kroužkované daný rok na hnízdě.

 

Obr 11: Pozor na netypicky zbarvené juvenilní jedince vlaštovky. Vzácně se můžeme setkat s jedinci s genetickou, nebo jinou vadou, která se projeví například bílými pery, nebo kompletně odlišným zbarvením.

 

Fotografie:
Václav Jelínek, František Buben, Karel Pithart, Zdeněk Souček, Zdeněk Tůma, Markéta Ticháčková


Postup při odchytu křížence vlaštovky a jiřičky se zobrazí registrovaným kroužkovatelům po přihlášení níže.