Projekt RAS (z anglického Retrapping Adults for Survival – opakované odchyty dospělců pro zjištění přežívání) si klade za cíl získat informace o meziročním přežívání širokého počtu druhů ptáků žijících v různém prostředí. Jedná se zvláště o ty druhy, na které jsou zaměřeny různé ochranářské programy, nebo nejsou podchyceny jinými monitorovacími projekty (projekt CES).

Projekt je založen na zpětných odchytech dospělců, což při dostatečném počtu odchycených a kontrolovaných ptáků dovoluje vypočítat míru přežívání mezi jednotlivými roky. Znovu odchycení jedinci tak umožňují získat kvalitní informace o změnách ptačích populací, které bohužel zatím v mnoha případech chybí a které se na základě „běžného“ kroužkování dají zjistit pouze velmi nepřesně.

Aby byl každý jednotlivý projekt RAS úspěšný a přinášel kýžená data, je nutné dodržet několik předpokladů. Jedná se především o dostatečný počet nově označených a zpětně odchycených dospělých jedinců a meziročně stejné odchytové úsilí. Metodika každého projektu je do značné míry individuální, ačkoliv musí splňovat mnohá společná kritéria, která jsou shrnutá v následujícím desateru.

1. VÝBĚR DRUHU

Kroužkovatel si může vybrat víceméně jakýkoli druh, o kterém si myslí, že je v jeho možnostech odchytit minimálně 40-50 jedinců za jednu hnízdní sezónu na vybrané lokalitě. Vhodné jsou víceméně všechny druhy, které vykazují vyšší míru fidelity. Je též možné si vybrat více druhů, kroužkovatel by však měl zvážit, zda bude schopen se všem druhům náležitě věnovat.

2. POČTY ODCHYCENÝCH JEDINCŮ

K získání kvalitních dat, které bude možné odpovídajícím způsobem vyhodnotit, je nutné v jednom projektu každý rok odchytávat alespoň okolo 40-50 jedinců. Jsme si vědomi, že 50 ptáků na projekt je velké číslo, jehož získání je podmíněno často obrovským terénním úsilím a osobním nasazením. Je si ale třeba přiznat, že kroužkování ptáků je činnost, jejímž cílem je získání kvalitních vědecky a ochranářsky využitelných dat o ptácích, k jejichž získání je nutné věnovat i odpovídající úsilí. Druhým úskalím je dostatečný počet zpětně odchycených jedinců. Pokud se nedaří zpětně kontrolovat označené jedince, data nelze vyhodnotit, projekt tedy nesplňuje základní kritéria a musí být z projektů RAS vyřazen.
U některých méně početných druhů je možné chytat na více blízkých lokalitách menší počty jedinců (např. 10 na lokalitu), ale tak, aby celkový počet dosáhl alespoň již zmíněných 40-50 jedinců. Počty odchycených jedinců mohou z roku na rok kolísat, ale každý kroužkovatel by si měl byt jist, že chytil většinu dospělých jedinců na lokalitě.

3. CHYTÁNÍ PODLE POHLAVÍ

Je vhodnější chytat obě pohlaví společně. U určitých druhů je však snadnější odchytávat pouze jedince jednoho pohlaví (často se jedná o samce), a tak i studie věnované jednomu pohlaví jsou povolené a vítané.

4. VÝBĚR LOKALITY

Vhodné místo je takové, kde převládá jeden biotop (křoviny, rákosí, louky, zahrady apod.). Lokalita by měla být pokud možno celistvá a dostatečně velká, aby zahrnovala silnou hnízdící populaci (minimálně 30-40 párů). U druhů žijících v koloniích lze sledovat 2-3 blízké kolonie. Například u jiřiček na staveních, vlaštovek v drobných hospodářstvích nebo břehulí v pískovnách, avšak maximálně několik kilometrů od sebe. U druhů žijících v rákosinách je možné sledovat několik blízkých rákosin, ale do popisu lokality je nutné zaznamenat i biotopy mezi rákosinami. U některých druhů, které obývají velká teritoria, je vhodné studii provádět ve více kroužkovatelích. Studie by neměla byt prováděna na místech, kde probíhá projekt CES.

5. METODY ODCHYTU

Lze chytat pomocí všech povolených metod. Jen je nutné zvolenou metodu zaznamenat do denního záznamníku u každého jedince pro další vyhodnocení. Způsob odchytu by se během let také neměl příliš měnit. V určitých případech je vhodné i využití barevných kroužků, které u některých druhů dávají větší šanci na opětovné zaznamenání jedince. V případě, že kroužkovatel používá barevné kroužky, musí věnovat dostatečné úsilí nejen odchytům a značení nových ptáků, ale zároveň i odečítání barevně označených jedinců. Případné užití barevných kroužků je nutné vždy konzultovat s KS.

6. ODCHYTOVÉ OBDOBÍ

Odchytové období by mělo obsáhnout dobu, kdy je největší pravděpodobnost, že budou v rámci projektu odchytáváni ptáci z dané hnízdní populace – populace na „RASové“ lokalitě. Toto období se tudíž nemusí shodovat, a také neshoduje, s obdobím vymezení hnízdní populace v Atlasu migrací, neboť pro Atlas bylo důležitým kritériem to, zda jsou v daném období přítomni ptáci naší hnízdní populace na území České republiky a Slovenska.Například mnozí jedinci druhů migrujících do subsaharské Afriky opouštějí hnízdní lokalitu ihned po vyhnízdění už na konci června (např. rákosníci nebo cvrčilky) a toulají se sice v České republice, ale v širokém okolí mnoha desítek kilometrů od hnízdiště, kde se připravují na nadcházející tah. Ptáci odchytáváni na „RASové“ lokalitě už během první poloviny července tak mohou pocházet z jiných hnízdišť a jejich zařazení do projektu by mohlo způsobit podhodnocení meziročního přežívání. Pravděpodobnost zpětného odchytu těchto jedinců v následujících letech totiž bude mnohem nižší, než u jedinců přímo z „RASové“ lokality.
Apelujeme proto na všechny kroužkovatele, aby zaměřili odchytové úsilí do začátku a především vrcholu hnízdního období daného druhu a konec odchytového období využívali spíše výjimečně (například červenec u cvrčilek a rákosníků, srpen u střízlíka nebo králíčků apod.). Zejména u stálých druhů (ale prakticky i u všech ostatních) je podle získaných zkušeností z odchytů prokázané, že samci nejlépe reagují na nahrávku při zakládání a obhajobě tvořených teritorii než v období již probíhajícího hnízdění. Proto bylo odchytové období rozšířeno u stálých druhů na termín od 1. března a u většiny tažných druhů posunuto o 14 dní časněji. Vymezení odchytových období naleznete samostatné kapitole.

7. ODCHYTOVÉ ÚSILÍ

Cílem každého kroužkovatele zapojeného do projektu by měl byt odchyt všech dospělých jedinců daného druhu na lokalitě. Toto úsilí by mělo být každý rok stejné a neměli by v něm být velké výkyvy. Je tedy lepší každý rok odchytit přibližně 70 % populace, než jeden rok 100 % a druhy jen 30 %. Je proto nutné zaznamenávat počet kontrol a dobu strávenou odchytem. Tu je velmi vhodné i kvantifikovat a zapsat do terénního zápisníku (viz vzor).
Zároveň je také vhodné zapisovat i úsilí věnované neúspěšným odchytům obzvlášť v případě ptáků obhajujících stabilní teritoria. I tyto údaje jsou důležité pro vyhodnocení dat přežívání, neboť umožňují alespoň částečnou zpětnou korekci dat během jejich vyhodnocení.

8. ZAZNAMENÁVANÁ DATA:

Vzhledem k tomu, že projekt RAS je zaměřen výhradně na naše hnízdní populace, je zaznamenávání biometrických údajů velmi důležité a nanejvýš vhodné. Je třeba si uvědomit, že kroužkováním zasahujeme do života ptáků, a proto je třeba získat z každého odchytu maximum možných informací o daném jedinci. Zaznamenání stavu nažiny umožní sledovat načasování hnízdění a jeho změny v čase.
Stupeň tučnosti pomůže odlišit některé protahující jedince od jedinců místní populace. Velmi vhodné by bylo odchycené ptáky i vážit, pokud k tomu má kroužkovatel vybavení. Tučnost, stupeň nažiny a pelichání se určuje dle platné metodiky projektu CES. Délka křídla by se měla měřit jako maximální délka křídla s nataženými ručními letkami. Tato metoda je totiž nejméně náchylná na chybu způsobenou různým postupem měření každého kroužkovatele.

Údaje získané od různých kroužkovatelů jsou díky tomu maximálně porovnatelné.

Sumárně se tedy jedná o ty povinné a nepovinné údaje:

Povinné údaje:                  Nepovinné údaje:
Číslo kroužku Název odchytového místa
Druh Trvání odchytu daného jedince
Věk GPS souřadnice místa odchytu
Pohlaví  
Metoda odchytu Biometrické údaje: 
Hmotnost
Biometrické údaje:
Tučnost
Stupeň pelichání
Délka křídla


Přidanou hodnotou každého projektu je i další monitoring zvoleného druhu. Odchyty mladých jedinců či kroužkování mláďat na hnízdech pomáhá rozšiřovat znalosti o hnízdním chování daných druhů. Zároveň tak i zakreslení hnízdních teritorií a zaznamenávání případných přesunů mezi nimi. V tomto případě je vhodné mít teritoria, případně různá odchytová místa pojmenovaná a zapisovat tyto údaje přímo do terénního zápisníku. Tato jména by se ale mezi lety neměla měnit, neboť by to mohlo mást případné zpracovatele výsledků. V dnešní době je již také relativně jednoduše možné zapisovat například s pomocí mobilního telefonu přímo GPS souřadnice daného odchytového místa nebo teritoria.

9. WELFARE

Kroužkovatel by si měl byt vědom, že projekt RAS je prováděn v  citlivém období, které je důležité pro udržení ptačích populací a proto by měl svou aktivitu rozvrhnout tak, aby hnízdící ptáky rušil co nejméně.

10. ADMINISTRATIVA

Pro vyplňování v terénu by měl sloužit denní záznamník, kde by měl kroužkovatel zaznamenávat všechny doporučené údaje. Po ukončení hnízdní sezóny je nutné vyplnit souhrnný formulář a společně s denními záznamy ve formě excelových tabulek je zaslat do konce září koordinátorům projektu (v současné době Zdeňkovi Valešovi). Každý projekt RAS bude pokládán za zahájený v okamžiku, kdy kroužkovatel zodpovědný za daný projekt, zašle výše jmenované formuláře. Na tomto základě mu bude uděleno číslo projektu. Záměr zapojit se do projektu je ale vhodné konzultovat s koordinátory již před jeho zahájením včetně konzultace vybraného druhu, metodiky odchytu, případně odchytové lokality.

Stálé druhy:

Sýkora spp. 1.3. – 31.7
Brhlík lesní 1.3. – 31.7
Šoupálek krátkoprstý 1.3. – 31.7
Šoupálek dlouhoprstý 1.3. – 31.7
Strnad obecný 16.3. – 31.8.
Vrabec domácí 1.3. – 31.8.
Vrabec polní 1.3. – 31.8.

 

Druhy migrující do subsaharské Afriky:

Břehule říční 15.5. – 15.8.
Vlaštovka obecná 1.5. – 15.8.
Jiřička obecná 1.5. – 31.8
Linduška lesní 16.4. – 31.7.
Slavík obecný 16.4. – 31.7.
Rehek zahradní 16.4. – 31.7.
Bramborníček hnědý 1.5. – 31.7.
Cvrčilka slavíková 16.4. – 15.7.
Cvrčilka zelená 16.4. – 15.7.
Cvrčilka říční 1.5. – 15. 7
Rákosník velký 1.5. – 15. 7.
Sedmihlásek hajní 1.5. – 15. 7.
Pěnice vlašská 1.5. – 31.7.
Budníček větší 1.5. – 31.7.
Budníček lesní 1.4. – 31.7
Lejsek šedý 1.5. – 31.7.
Lejsek bělokrký 16.4. – 31.7
Ťuhýk obecný 1.5. – 31.7.

 

Druhy migrující do středomoří:

Skřivan lesní 1.4. – 15.8.
Linduška luční 1.4. – 31.8.
Konipas horský 1.4. – 31.7
Střízlík obecný 1.4. – 31.8.
Červenka obecná 1.4. – 31.8.
Slavík modráček 1.3. – 31.7.
Vrabec polní 1.3. – 31.8.
Rehek domácí 1.4. – 31.8.
Kos černý 1.3. – 31.8.
Drozd zpěvný 1.3. – 15.8.
Králíček obecný 1.4. – 15.8
Králíček ohnivý 1.4. – 15.8.
Špaček obecný 1.3. – 31.7.
Pěnkava obecná 1.4. – 31.8.
Strnad rákosní 1.4. – 31.7.
Formuláře denních záznamů mohou být, podobně jako každý jednotlivý projekt, trochu jiné a v jednotlivostech se lišit a každý kroužkovatel si je může vytvořit tak, aby mu nejlépe vyhovovali a mohl do nich zaznanamenávat všechny údaje, které potřebuje. Přesto anebo právě proto bychom na tomto místě rádi prezentovali dvě možnosti jako vzor toho, jak by měl takový formuláře vypadat s komentáři koordinátorů. Jedná se o projekt na rákosníkovi velkém Martiny Hanzlíkové a projekt Václava Jelínka a Františka Bubna na vlaštovce obecné.
Prázdné vzorové formuláře je možné stáhnout  – RAS – TABULKY | Sumář výsledků RAS

Tabulka 1 – rákosníci velcí

Tato tabulka obsahuje všechny povinné a většinu doporučených údajů, kromě stupně pelichání. Metoda odchytu je v tomto případě N – nárazová síť, NN – nárazová síť s nahrávkou. Specifikace odchytového místa umožňuje posoudit i rozptyl v rámci lokality.

Tabulka 2 – vlaštovky obecné

Na této tabulce jednotlivých odchytů bychom rádi demonstrovali především to, že ačkoliv jsou během tohoto RASu odchytáváni nejen dospělí ptáci, stává se, že jsou odchyceni ptáci věku 1k. Tito ptáci se ovšem do projektu RAS nezapočítávají, i když tu je pro připravena speciální oddělená část tabulky. Svoji část tabulky mají také ptáci, kteří byli v předchozích letech kroužkováni jako pulli, nebo 1k a v tomto roce byli odchyceni poprvé. Je třeba si uvědomit, že tito ptáci se do projektu RAS započítávají, ale ačkoliv se jedná o retrapi, pro účely projektu RAS se s nimi počítá stejně, jako s ptáky odchycenými poprvé. V rámci projektu jsou totiž odchyceni jako dospělí poprvé a projekt RAS se zabývá pouze vyhodnocením přežívání dospělých jedinců. Tyto zpětné odchyty jsou ale samozřejmě velmi cenné z jiných důvodů.

Přestože má každý projekt RAS, na rozdíl od projektu CES, svou originální metodiku, má většina projektů mnohé základní rysy společné. Je proto možné rozdělit projekty RAS do tří základních kategorií.

Projekt zaměřený na jedno pohlaví – samce

– U těchto projektů vycházíme z toho, že u mnohých druhů ptáků je odchyt samic velmi náročný. Jedná se například o cvrčilky, rákosníky, králíčky ohnivé a další. U těchto druhů je pak vhodnější soustředit se pouze na odchyt teritoriálních samců především za pomoci přehrávky hlasu. Samice jsou pak odchytávány pouze příležitostně.

– V případě, že kroužkovatel odchytává pouze teritoriální samce, je u tažných druhů možné začít chytat prakticky okamžitě po jejich příletu na hnízdiště (viz kapitola Odchytové období). U stálých druhů je pak možné začít s odchytem v době, kdy samci začínají obhajovat hnízdní teritoria a začínají proto reagovat na přehrávku zpěvu. Pokud totiž samec vykazuje teritoriální chování, jedná se s velmi vysokou pravděpodobností o místního ptáka. Průtažní ptáci se sice s naprostou jistotou na lokalitě v této době také vyskytují, teritoriální chování ale spíše nevykazují, přestože mohou vykazovat reakci na přehrávku zpěvy. Pokud tedy kroužkovatel zahájí odchyty již na počátku hnízdního období, je třeba tyto pravděpodobně průtažné (neteritoriální) ptáky v terénním zápisníku od místních (teritoriálních) odlišit v poznámce.

– V minulosti byly bohužel výsledky některých projektů negativně ovlivněny zákazem započítávání odchytů na počátku sezony do projektu RAS právě kvůli možnosti odchytu průtažných ptáků, což od letošního roku již neplatí. Nutnost chytat samce do „RASu“ až v době, kdy na nahrávku nereagují příliš dobře, mohla mnohé kroužkovatele od zapojení do projektu odradit. Doufáme, že se to nyní již nestane a mnozí, kdo se z tohoto důvodu nezapojili, svůj projekt nyní přihlásí.

– Projekty zaměřené pouze na teritoriální samce, může navíc s trochou nadsázky, provádět prakticky každý kroužkovatel alespoň v rámci Malého RASu. Vhodné druhy pro Malý RAS jsou vypsány v příslušné kapitole (zde).

Projekt zaměřený na obě pohlaví

– Projekt zaměřený na obě pohlaví je z vědeckého i ochranářského hlediska mnohem cennější než projekt zaměřený pouze na odchyt samců. Je ovšem zároveň obecně i náročnější, neboť samice je často nutné chytat v blízkosti hnízda. Mnoho druhů ovšem tyto odchyty umožňuje. Jedná se především o všechny vlaštovkovitých, druhy hnízdící v budkách, případně o krutihlava obecného, nebo rorýse obecného. I u dalších druhů je velmi vhodné, pokud je to jen trochu možné, provádět odchyt obou pohlaví.

– U těchto projektů je velmi vhodné vést i hnízdní karty, pokud je to jen trochu možné. Jak tokové karty mohou vypadat, se můžete podívat zde.

Individuální projekt – celoroční

– Jak již bylo řečeno, projekt RAS může mít velmi individuální metodiku, při splnění základních podmínek specifikovaných výše. Fantazii se proto meze nekladou.

– U přísně stálých druhů je například možné, aby projekt RAS probíhal i celoročně. Vhodným druhem je například vrabec domácí, který prakticky neopouští teritorium několika set metrů na dlouhé po celý rok. I v tomto případě by měl být ale důraz kladen na odchyty v hnízdní době, přestože i odchyty během dalších částí roku by byly velmi důležité. U vrabce domácího by bylo vhodné i použití barevných kroužků, s odečítacím úsilím rozloženým do celého roku. Podrobnou metodiku takovýchto projektů je ovšem nutné konzultovat s koordinátory projektu.

Chytám u svého druhu pouze jedince jednoho pohlaví, Mohu i přesto zapojit svůj projekt do RASu?
– Samozřejmě. Mnozí kroužkovatelé si dříve mysleli a někteří možná i doteď myslí, že do projektu RAS mohou být zapojeny pouze projekty zaměřené na obě pohlaví daného druhu. To však není a nikdy nebyla pravda, neboť u mnoha druhů je odchyt samic velmi obtížný, s čímž se samozřejmě počítá. Můžete tedy přihlásit i projekt, ve kterém se budete soustředit pouze na jedno pohlaví.

Jak můžu chytat dostatečný počet ptáků, když v době, kdy je odchyt do projektu povolen, již ptáci na nahrávku reagují velmi špatně?

– Od letošního roku bylo u většiny druhů odchytové období rozšířeno. Ptáky lze tedy chytat už v době, kdy obhajují teritoria a na přehrávku zpěvy reagují velmi dobře.

Moje lokalita není dostatečně velká.

– To je sice škoda, ale to nevadí. Do jednoho projektu je možné zahrnout i více lokalit. Ve výjimečných případech i vzdálených od sebe dále než je doporučeno v metodickém desateru. V takovém případě prosím konzultujte váš záměr s koordinátorem projektu.

Proč bych se měl zapojit do RASu, když stejný projekt dělám už léta i bez toho.

– Je samozřejmě možné, mít vlastní projektu RAS podobný projekt, aniž by byl do „RASu“ přihlášen. Jsme ale přesvědčeni, že to je velká škoda. Projekt RAS totiž poskytuje metodické zázemí, které umožňuje kvalitní zhodnocení vámi dlouhé roky nasbíraných dat. Nestane se také, že by tato data, do jejichž sbírání jste investovali velké množství energie, ležela nevyužitá v šuplíku, ale v případě potřeby budou moci být využita a sloužit lepšímu vědeckému poznání ptáků i ochranářským účelům.

– Z vlastní zkušenosti také můžeme říct, že právě to, že je náš projekt součástí RASu člověka podobně jako u CESu motivuje k tomu, aby se projektu věnoval i ve chvílích, kdy se mu úplně nechce a konec konců i ke kvalitnější práci.

– Rádi s Vámi budeme konzultovat zapojení vašeho již běžícího projektu do projetu RAS.


JAK SE ZAPOJIT:

Nový projekt

– Pokud se uvažujete, že se do projektu RAS zapojíte, prostudujte si veškeré informace k projektu, především pak základní metodické desatero. Výběr vhodného druhu a lokality jsou nejdůležitějšími kroky. Můžete váš nový RAS vše vyzkoušet nanečisto a v případě, že bude splňovat podmínky projektu ho poté přihlásit.

– Nebojte se, že se nemusí povést již v prvním roce odchytit dostatečný počet jedinců. Pokud se, přestože to populace umožňuje, není nutné hned věšet hlavu. Je velice pravděpodobné, že zkušenosti s odchytem daného druhu, stejně jako se samotnou lokalitou, pomohou v dalších letech k lepším výsledkům.

– Nebojte se kontaktovat koordinátory. Rádi s vámi vše proberou.

Běžící projekt nezapojený do RASu

– Mnozí kroužkovatelé jsou ve své činnosti specialisty a dlouhodobě se věnují nějakému svému oblíbenému druhu. Pokud takovým kroužkovatelem jste, bylo by vhodné, pokud byste zvážili zapojení do projektu.

– V takovém případě je velice vhodné zaslat koordinátorovi projektu i data za předchozí roky.
– Takto se do projektu zapojil v nedávné době například pan Jan Grúz, který již několik let sleduje svoji populaci jiřiček obecných.


 SEZNAM PROJEKTŮ RAS


Náš vlaštovčí RAS