V severošpanělské provincii Asturie je kroužkovatelů velmi málo. Všichni se znají a vzájemně kooperují v rámci kroužkovací skupiny, která si říká Torquilla. Ta se věnuje několika systematickým projektům vždy zamřeným na konkrétní druh. Měl jsem možnost se s nimi seznámit a vyrazit na několik odchytů. Přes zimu se Torquilla věnuje zdokumentování početné zimující populace strnadů rákosních. Důraz je kladen na rozlišení jednotlivých poddruhů na základě pečlivě sbíraných biometrických údajů.
The fda’s review will likely determine whether nintedanib is approved to treat other rare diseases. Prednisone is also used for treating a range of other health Póvoa de Santa Iria levitra farmacie duty free problems including allergies, skin conditions, and high blood pressure. If you use glucotrol you should also follow instructions on disposal, contact with certain materials, handling of tissues and other personal protective measures.
However, it may be used to treat a number of conditions as well, including arthritis and other rheumatism, lupus, and many other diseases. Doxycycline hyclate 100mg safe for Bibirevo cialis preis mit rezept dogs side effects may occur. Please note: i am not a prescriber of any supplements here at my site.
Na strnady jezdí především do delty řeky Villaviciosa (zde) v období od října do února. Zde se odchyty provádí do 6 sítí natažených v porostu řídkého rákosu na přehrávku hlasu. Je nezbytné jej pustit ještě za tmy před rozbřeskem. Během mých 6 vycházek se chytilo nejméně 23 a nejvíce 70 strnadů. Jiní ptáci se v sítích objevili jen výjimečně. Většinou to byli cistovníci a červenky. Jednotlivě pak cetie, budníčci menší, lindušky luční, ale také bekasina, linduška horská nebo jespáci obecní. Pro mne největším překvapením byl strnad malinký. Chytají je tu však pravidelně v počtu 1-2 ex. za zimu. Zhruba každý 30. strnad si nesl kroužek z ciziny, většinou z Belgie.
Trochu zvláštní bylo, že, až na několik světlých výjimek, nikdo z kroužkovatelů nejevil větší zájem o jakékoliv jiné ptáky než o ty, kteří uvízli v sítích. A tak kolem letící sokol, pasoucí se skupina kolpíků, ale i dvousethlavé hejno kolih nechávalo mé kolegy zcela chladnými. Jen zřídka někdo pozvedl dalekohled, ba co víc, většinou ani žádný neměl. Kroužkovací základna u Villaviciosy se nachází přímo na břehu širokého říčního koryta, ve kterém voda stoupá a klesá v závislosti na přílivu a odlivu. Při odlivu se odhalují obrovská bahna, kam až oko dohlédne. A ihned se zaplní bahňáky. Vodouši šedí, rudonozí, tmaví, kolihy velké i malé, kulíci bledí a píseční, jespáci obecní a rezaví… dohromady hodně přes tisíc ptáků. Mezi tím racci pěti druhů, početně volavky stříbřité a na zbytcích vody zbytky kachen.
V zarostlém a podmáčeném okolí sítí se dali početně pozorovat lindušky luční a strnadi rákosní. Pravidelně vylétaly z porostu bekasiny a chřástali vodní. Ti zde zimují po desítkách. Potěchou oka středoevropského kroužkovatele pak byli hlasité cetie a čiperní cistovníci, nebo třeba strnadi cvrčiví.
Celou dobu bylo velice zajímavé pozorovat naše hnízdící ptáky v jejich zimním biotopu. Za celý pobyt byly výrazně dominantní červenky, které poskakovaly úplně všude. Následovány byly linduškami lučními a králíčky ohnivými.
Jakub Hlaváček
Napsat komentář