Slavík modráček na severočeských výsypkách v projektu RAS

Publikováno v rubrice: Aktuality, Projekt RAS | 3

Odchytům a kroužkování slavíka modráčka na Duchcovsku a Bílinsku se věnujeme v rámci projektu RAS od roku 2012. Sledovaná plocha zahrnuje tři základní území: výsypku Pokrok, část velkolomu Bílina a vzdálenější mokřad Venuše (Venuska), který je ohraničen pastvinami, lesem a nově rekultivovanými plochami s poměrně mladou výsadbou listnatých stromů.

The cells in the body have developed mechanisms to resist this drug. After 14 days, the dosage was https://routertables.net/97520-azithromycin-42811/ increased to 200 mg three times daily. She experienced a significant memory and concentration impairment.

Thereafter, if the physician wants, he may prescribe a sedative for those who might be at risk of falling asleep.this is not the same as the drug-induced coma state, where you are suffering from an inability to stay awake.mnemonic: when you get sick or hurt, you don't want your doctor to see you lying down. If the .5 million dollar figure sounds a https://italservice.com/5491-come-comprare-viagra-generico-43323/ bit high, you are right. It was developed in the late 1990s as a way to treat diabetes by targeting an enzyme in the pancreas responsible for producing the hormone insulin.

Stěžejní oblastí našeho působení je výsypka Pokrok o rozloze 727 ha sousedící na jihu s velkolomem Bílina, kde stále probíhají těžební práce. Na SZ je oddělena pozemní komunikací od Oseckého lesa, severovýchodním směrem se rozkládá město Duchcov.

Letecký snímek výsypky Pokrok z roku 2012.

 

Převážná část území výsypky byla lesnicky nebo zemědělsky rekultivována, přesto při úpravách terénu vzniklo několik menších a pro slavíka modráčka velmi cenných lokalit – mokřadů, prohlubní, retenčních nádrží a vyhloubených příkopů, které postupně zarůstají rákosinami a jinou mokřadní vegetací. Slouží především k zachycování vody z polí, luk a osázených strání. V jejich blízkosti se nacházejí menší nerekultivované plochy s travními porosty a lučními rostlinami.

Kromě výše zmíněných míst vyhovujících hnízdění modráčka se na Pokroku nalézá ještě jedna velmi významná lokalita: dosud nerekultivovaná část výsypky – plocha o rozloze cca 3 ha, která byla ponechána přirozené sukcesi. Po práci zakladače tu zůstaly tzv. „hřebínky a úžlabí“. Vyvýšená místa (hřebínky) mají charakter suchého „stepního“ prostředí. Jsou porostlá zejména podbělem lékařským a dalšími ruderálními druhy rostlin. Naopak v příkopech (úžlabích) převládá vlhké prostředí. Na několika místech byla úžlabí zaplněna srážkovou vodou a vznikla tzv. „nebeská jezírka“. Vodní hladina není příliš vysoká a závisí na množství spadlých srážek, avšak voda se zde drží i v suchém období, jelikož podloží je tvořeno převážně jíly. Na okrajích některých vodních plošek začíná vyrůstat rákos. Díky svému charakteru lokalita vyhovuje nejen slavíku modráčkovi, ale i bramborníčkům nebo linduškám. Postupně však začínají některé části území zarůstat invazní třtinou křovištní, která již na některých místech převládá. Jak rychle se budou tyto porosty rozrůstat, měnit charakter stávajícího prostředí a ovlivňovat početnost ptačích populací, nedokážeme v současné době odhadnout. Důležité je, že se ptáci zatím na lokalitu každoročně vracejí a úspěšně vyvádějí svá mláďata.

Jeden z menších mokřadů na výsypce Pokrok.

 

První modráčci se v naší oblasti objevují v druhé polovině března. Většinou se jedná o protahující jedince, ale už se mezi nimi vyskytují i první nedočkavci spěchající obsadit nejatraktivnější místa ke hnízdění (samec – retrap z výsypky Pokrok – byl nalákán do sklopky na lokalitě již 23.3.; samec z Venuše, od roku 2012 každoročně kontrolovaný, byl v jednom roce chycen již 24.3.).

Odchyty modráčků jsou realizovány podle počasí a našich časových možností jak v ranních, tak i v podvečerních hodinách. Používáme nárazové sítě na pěvce délky 10 nebo 12 metrů s oky16 mm. Jelikož rákosiny nejsou nijak rozsáhlé, stavíme sítě většinou jednotlivě, a to do 3 – 4 stálých průseků na každé středně velké lokalitě. Pro stavbu linie délky 22 – 32 metrů (kromě sukcesní plochy) rozlohově vyhovují pouze tři z našich sledovaných lokalit. Brzy z jara se pokoušíme modráčky nalákat též na moučné červy do sklopky za použití hlasové reprodukce.

Sukcesní plocha na výsypce Pokrok.

 

Ne všichni samci však mají na přehrávku zpěvu rychlou agresivní reakci. Někteří, většinou ti jednou již odchycení, jsou opatrnější a hlas je k síti pouze přiláká. Za přijatelného počasí tedy setrváváme na lokalitě nejen v časných ranních hodinách, ale i v průběhu dopoledne. Pokud se modráček nechytí do 20ti minut, změníme zvukovou nahrávku a když nepomůže ani to, pustíme hlas jiného druhu. Samec pak mnohdy přiletí prozkoumat okolí a při troše štěstí v síti uvízne. Tímto způsobem se občas podaří i odchyt samičky. Menší lokality navštěvujeme během hnízdní sezóny 1 – 2 krát, avšak počet návštěv rozsáhlejších ploch závisí na odhadu počtu hnízdících párů a především na úspěšnosti předešlých odchytů.

Přestože vynakládáme veliké úsilí a modráčkům v jarních měsících věnujeme značné množství času, nepodaří se nikdy odchytit na sledovaném území všechny jedince. Odchyty proto probíhají i v průběhu června a července. Touto dobou někteří modráčci dokrmují svá mláďata, u jiných už probíhá kompletní výměna opeření. Setrvávají však na výsypce, pouze vylétávají za potravou nebo se přesouvají z jedné lokality na druhou. Většinou se tedy podaří alespoň některé z nich ještě dochytat, ale spíše při průletu rákosinou než za pomoci hlasové reprodukce.

Samec slavíka modráčka odchycený v projektu RAS.

 

Každoročně se podaří v rámci projektu RAS odchytit více než 50 jedinců. Výjimkou byl rok 2013, kdy chladné počasí přetrvávalo dlouho do jara. Ještě v první polovině dubna byla půda do hloubky promrzlá a vodní plochy zledovatělé. Ptáci měli v tomto období problémy se sháněním potravy a pokud někteří skutečně dorazili na lokalitu dříve, měl pro ně zřejmě jejich časný přílet fatální následky. Modráčci se začali oproti ostatním rokům chytat mnohem později a v menším počtu. V následujících letech se však jejich početní stavy opět zvýšily (viz tabulka).

Tabulka s počty odchycených dospělých jedinců slavíka modráčka:

počet20122013201420152016
nově kroužkovaných5830434140
retrapů0512919
celkem5835555059

Meziroční míra přežívání dospělých slavíků modráčků vypočítaná z dat Martiny Hanzlíkové. Čárkovaně je vyznačen 95% interval spolehlivosti:

Mapa lokalit odchytů:

 

Zpětné odchyty slavíka modráčka ukazují, že se na lokalitu vracejí nejen adultní jedinci (samci i samice), ale i někteří ptáci, kteří byli okroužkováni v předešlém roce jako juvenilní. Každoročně se podaří několik z nich kontrolovat a v následujících letech pak v hnízdní době opět odchytit.

Na výsypce Pokrok dosud stále vznikala nová vhodná místa pro hnízdění slavíka modráčka, avšak některá rekultivační činností zanikla. Doufejme, že v dalších letech již nebude docházet k výraznějším změnám a že se budou mít modráčci i nadále kam vracet.

Text: Martina Hanzlíková.

3 Responses

  1. Pavel Kverek

    To je naprosto neuvěřitelné území. Kdyby neměli být ptáci tady, tak kde už potom? Je dynamické – užívejte, dokud drží.
    Omlouvám se, že jsem se nevyjádřil přímo k objektu bádání. Blízký mi samozřejmě je.

  2. Standa

    Kočka ulovila nějakého ptáka a na noze měl kroužek s číslem CZ 5.016 1086. Nevím jestli to není pták kroužkovaný zde podle článku.

    • Martin Vlk Mrňous

      Dobrý den, dle Vašeho popisu půjde spíše o kroužek chovatelský, kteří mívají např. holubi. Ptáci značení kroužkovateli mají vždy kromě číselného kódu i nápis N. MUSEUM PRAHA a v případě slavíků modráčků kód např. TT 12356.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *